na Blog.cz

Tak a zde je slíbená poslední kapitola povídky a parodie Jak zatočit se Severusem Snapem. Tímto se s povídkou definitivně loučím. Musím podotknout, že poslední kapitola už není nijak vtipná, je to prostě závěr, nečekejte nic úžasného.

Omlouvám se za takové zpoždění, ale mohli jste si všimnout, že jsem se zde dva dny neukázala, poněvadž jsem nebyla doma, tak tady je odhlasovaná povídka...

Ok, přihazuji další kapitolku a během zítřka se zde objeví další anketa..

...........................................................................................................

Tak co..čekali jste až doteď? :)))

Čekali jste to? Nebo ne? Já osobně vůbec, ono to nějak vyplynulo samo. Nečejte žádnou legraci, tato kapitola asi nebude příliš vtipná.

Tak a zde máte tak dlouho očekávanou novou kapitolu...docela žádný pokrok v ní.. já to strašně natahuji, že? :)

Jinak..nechápu, proč to písmo je tučné..hrála jsem si s tím jak blbec skoro hodinu a nejde to změnit..grrr..tenhle blog už mě faktr sere..půjde myslím brzy do šrotu!

Tahle kapitolka je o něco delší, než ty předešlé.. no jo..chtěla jsem ji zkrátit, ale pak jsem si říkala, že to nebude ono :)) Jste rádi, že jsem to konečně přepsala? Já určitě, zase mám jednu kapitolu z krku na nějaký čas :))) Jinak, za chyby se omlouvám, už se mi to nechtělo opravovat :))))

P.S.: musíme to nějak zrychlit..neplánuju moc kapitol..

Zlobivý vtipálek

Severus sebou šil ze strany na stranu.

Ležela vedle něj tak, jak ji zanechal, téměř nahá. Rukou přejížděla po jeho stehnu a špičkou jazyka přitom kroutila po jeho paži. Přisouvala se blíž a blíž, až se nakonec celá přesunula na něj. Odhalila ze sebe peřinu a popadla Severusovy ruce, které následovně položila na svá ňadra. Hluboce vzdychla a Severusovi utekl taky jeden tichý sten. Zavřel víčka. Maewe ho mezitím zbavila přebytečného oblečení a chystala se udělat to, na co Severuse celou dobu čekal..

"NE!"Vyskočil do sedu a vyděšeně se rozhlížel kolem, držíce se přitom za hrudní koš, ve kterém bilo jeho srdce neuvěřitelnou rychlostí. Byl celý propocený a…

"Sakra!" ..vzrušený. Promnul si obličej a starostlivě(až jemu nezdravě..heh) se ohlédl na Maewe, jestli ji náhodou nevzbudil. Naštěstí spala, ani to s ní nehnulo.

Severus se zvedl z postele a odešel do koupelny, aby se vysprchoval. Nenáviděl pot a nestrpěl by, kdyby tak měl nadále spát.

Byl to jen sen, jen pitomý sen. Ale byl tak živý!!

(Ale líbil se ti, to nemůžeš popřít, Sevie..respektive..jisté partie tvého těla to nepopřou J) Přece jenom není z kamene. Ono už stačí, že prostory, které obývá jsou celé z kamene).

Nakonec si šel znovu lehnout. Stáhnul na svou polovinu peřinu, kterou mu mezitím Maewe ukradla, aby se mohl přikrýt. Jakmile však dolehnul, Maewe se otočila a nevědomky se převalila přímo na ně. Pohoršeně pokrčil nos(POKRYTEC!)

Maewe položila svou ruku na jeho břicho a sama se k němu přitulila pokládajíc svůj obličej na jeho hruď. Díky bohu byla aspoň přikrytá a nic tak významného(vidíte to děvčata, jaké významné věci podle Severuse Snapea máme?J) neodhalovala.

No co to..?? Jestli mě poslintá jako to udělala s mým prostěradlem, tak.. Proboha..

Vdechoval vůni levandule(najednou je to vůně a ne smrad, co?). Nějak mu už nepřišlo, že by to byla ta pošetilá vůně, kterou tak pohrdal. Asi jsem si zvykl. Pomyslel si. (No jasně, zvykl, kdyby sis nelhal, Sevíku!!)

Opatrně uchopil její ruku a strhl ji ze svého těla dolů, pak následoval i její obličej a trup. Nesnesl ji mít na sobě(asi ho to moc vzrušovalo..hehe).

"Co to tam píšeš za blbosti, Blanch!" Rozčílil se na mě. "Hezky mě napiš takového, jaký jsem!"

"Ale ty takový jsi, Sevie!"

"Nech toho!"

"Čeho?" Zeptám se s nevinností v hlase.

"Ty to moc dobře víš!" Zavrčel nevrle.

"Nevím," odpovím prostě.

"Ale víš! Nech toho, neříkej mi tak! Nejsi moje máma!"

"Ale jsem tvoje stvořitelka, chlapečku!" Zvýším na něj hlas.

"To teda nejsi. Autorská práva na mě má Joanne Kathleen Rowling!"

"Ty v tom máš teda jasno, jsi nějak moc chytrej!"

"Ty snad o mně pochybuješ?!"

"Musíš mít vždycky poslední slovo, Severusi?!"

"Musím, když píšeš takové kraviny!"

"Považuješ se za kravinu, Severusi?" Zeptám se pobaveně. Zrudl.

"Já jsem to jediné normální v téhle pitomé povídce, tak ze mě nedělej nadrženého vola!"

"Oh, oh, taková silná slova, Severusi. To není tvůj styl. Ty, takový gentleman," rozesměji se. "Tak říkáš normální.. a co to bylo za sen, hm?" Zase jsem obelstila Severuse Snapea.

"Noo, totiž.. copak já můžu za to, co se mi zdá?"

"Ne, ale tvé podvědomí ano. A o něčem to vypovídá, Severusi. V hloubi své duše po ní prostě toužíš, přiznej si to.. a pak, že nejsi přirozený."

"To je blbost, nesnáším ji!"

"Od nenávisti je k lásce blízko, ty pokrytče!"

"Tyranko!"

"Sobče!"

"Diktátorko, despoto.."

"Tak dost, to si nech pro své studenty nebo tě vymažu!"

"Já tady vůbec nemusím být," ohradil se na znamení vítězství(zřejmě si myslel, že nade mnou vyhrál nebo co) Severus Snape.

"Jo, správně. Můžeš přeskočit pár stránek a navštívit jiné love story, kde z tebe toho nadrženého vola, jak ty říkáš, jiné autorky fanfiction mile rády udělají."

Na okamžik mu sklaplo. "To byla podpásovka!"

"Tak se nehádej a buď rád, že jsi rád, Severusi a teď už konečně k ději, mazej spát!"

Severus Maewe odstranil ze svého těla, odsunul ji do dostatečné vzdálenosti, aby se ho nemohla dotýkat(jinak by se totiž neudržel..Sorry Sevie, ale já těch urýpaných komentářů nenechám).

Letmým pohledem zkontroloval, zda dýchá pravidelně, když v tom se Maewe opět otočila a odhalila tím svůj obnažený hrudník.

"Tak dost," špitl naštvaně, "tohle nemusím snášet, to musí skončit!" (No jo, Severus Snape není zvyklý pořádat se s vášněmi.) Nemohl se však zrakem odtrhnout od její nahé kůže. (Ty ty ty, zlobivý chlapeček!)

Opatrně, aby ji nevzbudil, se nad ní sklonil a rukou pomalu namířil na hruď. Když si uvědomil, co dělá, v rychlosti jí přikryl peřinou a nakvašeně se obrátil na druhý bok. (A pak, že z něj dělám já nadrženého vola. Holt příroda je mocná čarodějka, mocnější, než Severus..)

Ráno, když se probudil, byl celý rozlámaný. Vůbec se nevyspal. První, co udělal, když vstal, bylo, že ze skříně vytáhnul flakónek s nápisem ŽIVOTABUDIČ a dal ho Maewe na stolek před postelí.

"Na chůvu si hrát nebudu. Doufám, že Brumbál nařídil skřítkům, aby jí nosili jídlo. Abych ze sebe dělal kuchaře a číšníka v jednom, to se po mně snad nechce. Nemám to v popisu práce a už vůbec nejsem za to placený!" Mumlal si pod svůj zahnutý nos.

"Kdo by to taky jedl," to už se Maewe vzbudila, "člověk, aby měl strach, jestli mu tam nedáte projímací lektvar nebo něco podobného."

"Nerad bych si poničil saténové povlečení," podotknul sarkasticky na oplátku Snape. "Já odcházím a vy byste se mezitím mohla obléknout!"

"Cože? Já jsem.." otočila zrak na sebe a pohled, který se jí naskytl, jí zhrozil. "VY!" Křikla. "Proč jsem nahá?"

"No, asi proto, že na sobě nic nemáte."

"Jak vtipné!"

"Ok, víte, tady na hradě nefunguje mudly tolika oblíbená televize a já se prostě neměl na co dívat."

"Ještě vtipnější. Vy zvrhlíku! Proč nejsem oblečená?" Dorážela dál.

"Hábit jste měla celý od krve a nálevu," skončil to jednou provždy Snape. Neměl čas se tady tak vybavovat, a ke všemu zrovna s ní.

"A to jako i vrchní část spodního prádla, jo?" Skrčila obočí.

"ANO!" V tu chvíli bylo lepší říct tohle, než přiznat, že vedl obrovský boj se sponou na podprsence, nad kterou ale samozřejmě vyhrál(to by nebyl Severus Snape) a že byl nucen jí hrudník potřít mátou. Představa, že by se celá škola dozvěděla, jak tady své studentce sundává podprsenku, ke všemu s takovou nemotorností, se mu opravdu nelíbila.

"Kde je mé oblečení teď?" Rozhlížela se kolem sebe, ale nikde nebylo.

"V koupelně, čisté!" Nenechal ji cokoliv namítnout či říct a s hlasitým třísknutím dveří odkráčel na snídani.

Rozmluva se mnou

Procházel uličkou kolem brnění rovnou do Velké síně, když v tom minul dva studenty a zaslechl jejich rozhovor.

"…znám skvělého malíře, je stejně dobrý jako Rembrant!"

"Aha, tak toho neznám, my máme tapety!"

Partička tupců, odfrkl si, kam tahle škola spěje? Upadá to tu, upadá! A tohle je naše budoucnost, naše chlouba.. je mi z nich zle.

Velká síň byla přeplněná studenty jako vždy. Rychle do sebe naházel(škoda, že ne na sebe, mohla být sranda) trochu kachní pečeně a zamířil přímo do svého sklepního království.

"Kde na mě čeká má sklepní královna, viď Blanch?" Zaculil se. "Proboha, co to melu!"

"No jistě, Sevie. A místo jablka a žezla na tebe čeká s dlažební kostkou a heverem z Mazdy!"

Pošetilec, nevěří mi..

Jakmile Severus vešel do svých komnat, ihned zjistil, že jsem opravdu nelhala.

DUP! TŘÍSK! Dlažební kostka (kdo ví, odkud ji Maewe sebrala. Hm, zřejmě z kamenných pilířů. No počkat, tady je přece všechno z kamene! Jsme ve sklepení!) se roztříštila o zeď těsně vedle Severuse.

"Co to děláte, zbláznila jste se? Máte být v klidu!"

"Jsem nahá!" Zaječela na něj jako smyslů zbavená.

"Ó, vážně? Ani jsem si nevšimnul!"

"Kde je moje oblečení?"

Severus trpělivě posečkal, "Domnívám se, že tady asi ne, jak vidíte! Sakra, nechte toho, chcete mě zabít?" Zakřičel, když mu kolem ucha prosvištěla další dlažební kostka.

"Co jste semnou prováděl?!"

"Indiánské rituály!!!" Odpověděl naprosto vážně s chladnou hlavou, načež se obrátil na mě. "Ty mě chceš zabít nebo co?"

"Ne, Sevie," uklidnila jsem ho, "ty tu budeš ještě dlouho, věř mi."

"Tak to sakra napiš jinak!"

***

Jakmile Severus vešel do svých komnat, ihned zjistil, že Maewe stále spí. Nevědomky poodhalila svou holou šíji a nohu měla přehozenou přes peřinu až po stehno.

Kdyby neměla tak nechutně otevřenou pusu a neslintala by jako bernardýn, dokonce bych si pomyslel, že je přitažlivá! Odkašlal si, načež si uvědomil, nad čím přemýšlí. Cože? Ne, já bych si nic nepomyslel, nic takového bych si nemyslel! Nikdy!

Naprosto pohoršen svými myšlenkami přistoupil k ní a přikryl ji. (Zřejmě to pro něj vážně bylo velké pokušení..heh, musím se smát).

"A ty tam nahoře, ty se nesměj a koukej to dopsat, už na to nemám nervy. Já tu holku tady mít nechci!"

"No no no, Sevie, nebuď naštvaný.."

"A neříkej mi Sevie, víš, jak to nenávidím!"

"Máš smůlu, ty jsi moje postava, já tě píšu, tak neremcej a pokud jde o Maewe, ta tu ještě chvilku zůstane!"

Zatvářil se zhnuseně a málem mě propíchnul tím svým nebezpečným pohledem.

Maewe sebou na posteli zavrtěla. Severus najednou vyskočil na nohy. Ona se probírá.

Měl pravdu, Maewe sebou znovu zavrtěla a unaveně otvírala víčka. Nejdřív se zmateně porozhlížela po místnosti, nakonec však spočinula zrakem na Snapeovi.

"Vy?!" Vyskočila do sedu, ale zamotala se jí hlava a musela se znovu sesunout do lehu.

"Jo, já. Taky z toho nejsem zrovna nadšený, slečno Lautrecová, ale vy jste takové nemehlo, že jste si zařídila svým činem polopenzi u obávaného profesora Lektvarů."

"Vy se považujete za obávaného, ha ha, to mě rozesmává!"

"Jsem rád, že jste se pobavila, zatímco já měl s vámi takovou starost. Ale to ještě neznamená, že vám už opět nemohu sebrat další body."

Maewe se zaškaredila a odvrátila hlavu, aby se podívala z okna. Byla tma.

"Jak dlouho jsem spala? A co se mi vlastně stalo?"

"Jednu noc. Otrava krve," odseknul. "Vypijte tohle!"

"Co to je? Nějaký jed, viďte? Chcete mě otrávit, když se vám nepodařilo mě nechat umřít."

"Nemluvte hlouposti a vypijte to. Je to protijed, pro jistotu. A ráno vám připravím životabudič."

"No ráno tu už snad nebudu, ne?" Znovu se jí zatočila hlava a zatmělo se jí před očima. Musela přiznat, že ji nebylo příliš dobře.

"Bohužel pro mě tu musíte zůstat, dokud se plně neuzdravíte. Musíte být v klidu a bez jakéhokoliv vzrušení. Madam Pomfreyová je momentálně mimo školu, dostal jsem vás za úkol vyléčit."

"No, to je pravda, tady není nic, co by mě vzrušovalo."

"A teď běžte spát, je pozdě!"

"Nemyslíte, že jsem spala dlouho?" Opáčila.

"Je mi jedno, jak dlouho jste spala. Já už chci jít spát, takže uhasím všechno světlo v místnosti."

"No to ne," pochopila, kam tím míří, "nechcete snad říct, že my..my spolu budeme spát v jedné posteli?!" Zhrozila se.

"Ano, přesně tohle chci říct."

"No to teda ne, vy..vy..běžte si lehnout někam jinam. Třeba na nějakou pohovku nebo co.. na zem, ale tady nebudete.."

"Je to moje postel, slečno Lautrecová, vy mi nebudete nařizovat, kam si mám lehat. A já nejsem ochotný kvůli vám obětovat své zdraví."

"Tohle je vrchol!"

"Běžte si stěžovat řediteli!"

"Vy…vy… kdyby to bylo možné, hned bych za ním šla, jen kdybych.."

"Mohla stát na nohou a teď už držte jazyk za zuby," zašel do koupelny, kde se převléknul a po chvíli se vrátil zahalený v černočerném saténu. Odkryl přikrývku, přičemž trochu poodhalil Maewiny nohy a ulehnul na pelest.

"Nemáte aspoň dvě přikrývky?" Zavrčela.

"Je mi líto, já na návštěvy nejsem zvyklý!"

"To se teda nedivím," poznamenala sarkasticky a otočila se na bok, přitom škubla peřinou a odkryla tak Severuse, který se zrovna uložil.

Tohle bude nejintenzivnější zážitek v mém životě. Jestli mi někdo tam nahoře nepomůže, asi ji zabiju. (Tím jako myslel mě?)

No, sice jsem s eještě nedostala do své oblíbené pasáže, která přijde v další kapitole(aspoň myslím), ale řekla bych, že pro dnešek to stačí.

Tahle kapitola podle mého názoru až zase tak vtipná není, ale nemůžu to cpát všude, docházely by mi nápady. Taky musí postoupit nějak děj, že jo..

Tak a je tu další dílek téhle (ne)povedené parodie. Chjo, když já jsem tak zlomyslná a urýpaná, ty moje poznámky berte s rezervou :)))

Školní trest

Přesně jak čekal, bylo mu jasné, že se ta holka rozhodne sabotovat příchod, a že rozhodně nepřijde včas, jak bylo domluveno. To je celá ona. Vždycky Severusi Snapeovi odmlouvala, byla drzá, smála se mu do obličeje, když jí odebíral body. Ti dva si nikdy nepadli do oka. A ještě víc ho žralo, že ona je natolik inteligentní, že zvládá veškeré předpoklady pro studenta na OVCE Lektvarů a stačilo by několik let učení navíc a kdo ví, třeba by se mohla jednou rovnat jemu samotnému. Nepřišla včas, jen aby mu dala najevo, že on pro ní není autoritou, i když věděla, že si za tohle vyslouží delší trest. I tuhle oběť byla schopná podstoupit. To byla celá ona.

Strašně Severusovi připomínala chování jeho bývalého, teď už mrtvého, spolužáka Jamese Pottera, vlastně i Blacka. Oba dva byli natolik arogantní, že by se nedivil, kdyby ta holka byla jakkoliv spřízněna s nimi samotnými.

Když konečně s pětiminutovým zpožděním dorazila, Snape se usmíval ještě víc, než odpoledne, když jí trest zadal. "Pět minut, slečno Lautrecová, víte, co to znamená?"

"Netuším," vykulila oči a tvářila se pobaveně, "nechám se podat!"

"Koukám, že máte skvělou náladu. To je jenom dobře, aspoň se budete u zadaného úkolu dobře bavit," vycenil zlověstně zuby, "mimochodem, deset bodů dolů za Váš pozdní příchod."

"Jak nečekané," zvolala.

"Dalších pět bodů," nenechal se nijak vytočit. Už dávno si zvykl na její urýpané narážky, už dávno pro něj nebyly urážkou, nýbrž důvodem pro další školní trest, u kterého se pro změnu bude bavit on.

"Jsem dojata!"

"A dalších pět bodů," pronesl libozvučným tónem připomínající zpěv ptáků a výborně se u toho bavil jejím neuváženým chováním.

"Tak přejdeme k věci, ne?" Odsekla na rovinu a bez váhání.

"Taky se na to těšíte stejně jako já?" Probodl ji pronikavým pohledem.

"Samozřejmě," dodala samolibě a nenechala se vyvést z míry.

To je ta nechutná hrdost Nebelvírských, pomyslel si Severus.

"Dejte mi hůlku," nařídil jí bez okolků a natahoval k ní svou pravou ruku zahalenou v černém hábitu.

Maewe neváhala a hůlku mu podala, dokonce bez jakéhokoliv remcání.

"Budete přendávat obsahy těchto nálevů do nálevů po mé pravici," poukázal na připravené sklenice, "jak vidíte, už jsem Vám to nachystal. Tyto nádoby už jsou staré a opotřebované," sjel pohledem ke starým nálevům, "potřebuji proto nové. Uděláte celou tuto řadu!" Pokynul rukou.

Maewe koukla na kopu sklenic řadících se vedle sebe, v nichž plavalo cosi, co ani nedokázala pojmenovat. Cosi slizkého. Myslela si, že bude Snape o něco originálnější, koneckonců tohle nebyl první úkol, který u něj odstála a všechny ostatní byly podobné tomuto, i když ještě nikdy nebyla nucena strkat ruce do něčeho tak ohyzdného.

"Pozor na tu první pětici nádob. Kdyby se vám nálev dostal do krve, nechci vědět, jakou by provedl paseku. Následky by byly zřejmě nedozírné. Kdyby přece jen náhodou, počkejte si až u vás na koleji a pro případ potřeby si omdlete tam, já na to opravdu nejsem zvědavý," odsekl chladně.

Maewe si ho chvíli prohlížela. Přestože se na ni snažil udělat dojem nedostupného a chladného mladíka, jeho obličej mluvil jinak. Netvářil se tak zarputile a nenávistně, jak by měl původně v plánu. Zřejmě zapomněl ovládat své grimasy. Přesto jeho hlas zněl téměř nadpozemsky.

Severus Snape podal Maewe nálevku a pár gumových rukavic pro případ, že by snad měla na rukou oděrky, rozhodnut, že jakmile přesune těch zmíněných pět nálevů, zase jí je vezme, přičemž se zlověstně usmíval tím svým nechutným úšklebkem.

Spokojeně se usadil ke stolu a vzal si pojednání třetích ročníků k opravě. Na Maewe už se ani nepodíval, jen zavelel: "Můžete začít!"

Maewe se od něj znechuceně obrátila a koukla na první nálev. Plavalo v něm cosi zeleného, neurčitého, co pouštělo jakousi věc tuze podobnou žabincům. Jakoby Snape tušil, že snad ze všeho nejvíc nenávidí žáby.

"To mě zajímá, kdo dnes vyhraje!" Řekl jen tak mezi škrábáním brku Snape. "Mám vsadit na vás, slečno?"

"Já bych vsadila na indiány, a víte, jak se tento film jmenuje? Little Big Horn," aniž by čekala na jakoukoliv reakci, které se stejně nedočkala, natáhla si na ruce gumové rukavice a strčila ruku dovnitř připraveného nálevu. Přesto se rozhodla trochu Snapea potrápit, i když si byla jistá, že s tím počítá. "Pane a kolik stojí takový hnus, co v tom plave?!"

"To není žádný hnus, to je.. proč to vlastně chcete vědět?" Podivil ho její zájem.

"Když vám to řeknu teď, nebudete na Vánoce překvapený!"

"Tak dost!" Zaburácel. "Hleďte si svého a makejte! Já tu nejsem pro legraci! To je Váš úkol a je mi jedno, jestli se vám nelíbí, nejsem tu proto, abych se vám líbil!"

"Tak to tu jste správně, pane!"

"Vaším životním cílem je zřejmě připravit nebelvírskou kolej o veškeré body, ale já Vám s tím mile rád pomohu. Za Vaši poslední poznámku strhávám Nebelvíru dalších dvacet bodů a teď už držte zobák!"

Maewe se spokojeně usmála, protože se jí opět povedlo Snapea trochu vytočit. S obrovským sebezapřením vložila znovu ruku do nálevu a uchopila tu kluzkou věc. Vhodila ji do připravené sklenice, kterou ihned zalila připraveným lákem.

Snape si mezitím začal prozpěvovat, i když, v jejích uších to spíše znělo jako sakra špatně naladěné housle. Ale po chvíli se jeho hlas začal více pročišťovat a ona mezi tóny rozpoznala Osudovou od Beethovena. Zřejmě jí tím chtěl něco naznačit.

Přestala věnovat pozornost své činnosti, otočila se na Snapea a přemýšlela, jak znovu ho potrestat, držíc stále v rukou další starý nálev, který vypadal, jako by byl olezlý pavučinami. Ani nepocítila, že ve chvíli její nepozornosti jí v ruce sklenice praskla. Sklo se jí zarylo přes gumovou rukavici přímo do dlaně a prořízlo bříška prstů. Zbytek s třískotem dopadl na zem.

Snape ihned instinktivně zhodnotil situaci. Bylo zle! Přejel pohledem od rozbité sklenice až po Maewinu krvácející ránu. "Náno pitomá!" Rozkřiknul se, ale spíš to znělo, jako by měl snad strach. Severus Snape, jenž má strach, to se vidí málokdy. Vlastně ho takového Maewe nikdy neviděla. Spíš než rozčíleného, tak rozrušeného obavami. Nečekal ani vteřinu a přiběhl přímo k ní.

Taaak :)) Vy všímaví jste si jistě všimli, že je zde nová rubrika. A je tu další povídka. Sice jsem neměla vůbec v plánu ji sem dávat, ale jsem tu mezi svými, a tak se k ní přiznám. Na fanu ji vydávám pod jiným nickem, je to totiž úplný opak toho, co teď píšu. Je to romantika a zároveň parodie, navíc je to má ..ne zrovna oblíbená.. Mary Sue. A navíc..vy, co mě znáte, tak víte, že moje kapitoly mívají okolo pěti stran A4, tak jsem to vzala z druhé strany i zde. Kapitoly mívají pouhou jednu až dvě strany, abych příliš nezatěžovala něčí oči :))

Jednoho večera jsem si jen tak řekla, že když už nic takového nepíšu, tak to aspoň zparoduju, no, nevím, jestli se mi to úplně povedlo, ale každopádně už mám několik kapitol a aspoň já osobně se u toho docela bavím.

Pokud si někdo všiml nicku Silfa ame na fanfiction.potterharry.net, tak se nelekjete, vážně jsem to já.

Info:

Tohle je pro ty, kteří mají rádi Mary Sues. Je to tak psané záměrně, takže v tom nehledejte žádné faktické chyby či neuskutečnitelnost, bláhovost, nemožnost a další jevy :)) Těžko říct, jeslti je to fan fiction nebo parodie, ale měla jsem obrovskou chuť napsat něco takového a přitom se u toho pobavit. Jsem totiž taky zvědavá, jaký na tento styl povídek mají názor ostatní.

Takže já, která se zapřisáhla, že nikdy nenapíšu MS a nedám ji na net, tady je :)) Snad vás to taky trochu pobaví. Myslím, že sám název napovídá, o koho se jedná. Když už parodii, tak aspoň s tou správnou osobou!! :)))

Vkládám dnes hned několik kapitol, aby se bylo na co kouknout. Tak buďte pozorní, během dne doputují :)

Přeji hezké čtení.