7. G jako Gnóthi seauton

21. ledna 2007 v 2:33 | Blanch |  + Acta est fabula
Jsem poněkud ospalá a mírně v líhu, jinak bych asi tohle nikdy nenapsala... zítra vstanu, podívám se na to znovu a řeknu si, že je to strašně perverzní a vulgární... ale ..berte to jako experiment... někomu se to určitě bude hnusit, někomu se to bude líbit, já sama nevím, jaké z toho mám pocity, ale nemít v sobě několik skleniček červeného vína, asi by to nevzniklo...
Za chyby se omlouvám... vidíte tu dobu a ten stav :)) A ta básnička je příšerná, ale tak to se stává i v těch lepších rodinách :)
P.S. ten název kapitoly znamená: Poznej sám sebe
Jo, jinak... rating: vhodné až od 18ti let!!!!!

…najednou mě popadne a celou svojí vahou mě položí na zem a převalí se na mě, hledě tak z očí do očí. Selhal jsem, opět. Je konec, teď budu platit za své dosavadní činy. Je konec pomstychtivým dnům. Potter má šanci mě konečně pořádně ztrestat a určitě toho využ….
…najednou cítím na svých rtech něco mokrého. Aniž bych věděl, co dělám, instinktivně zavírám víčka. Nemůžu se ani hnout. Ať už bych chtěl nebo ne, Potter je těžší než já. Přikoval mě svým tělem k zemi. Cítím, jak se jedna jeho ruka zaboří do mých vlasů. Druhá zvědavě obkresluje křivky mého těla. Jeho horké rty stále jemně utiskují ty mé. Je to jak otření motýlích křídel, ale ve mně to vyvolává elektrizující pocit. Třesu se. Tentokrát celý. Jemně mi hladí vlasy a čím dál prudčeji proniká do mých rtů.. Když slastně vydechnu, přičemž otevřu víc ústa, jeho jazyk rychle vklouzne dovnitř a zkusmo obkreslí horní patro čelisti.. Šimrá to. Asi už jsem naprosto ztratil sebeovládání, soudnost je dávno tatam a co znamená jméno Malfoy? To už dávno nevím. Ztratil jsem se ve víru vášnivých pocitů. Chci víc… chci všechno!
Na jeden moment jsem se stihnu podívat, jak se tváří. Má zavřené oči a rdí se. Tváře zarudlé a je plný odhodlání. Mé vnímání bylo otupeno a smysly přemohly můj úsudek, protože jediné, co jsem nyní ochotný už vnímat, je on. Těsná blízkost jeho těla. Jeho intenzivní laskání. Celou dobu jsem tajně zoufale toužil po jeho objetí, po jeho polibcích, zastíral to clonou nenávisti, ale ve skutečnosti to bylo jen pokrytectví.
Po chvíli se Harry oddálil. Zůstal strnule ležet nade mnou a jeho dva smaragdy se vpíjely do mých očí. Byla v nich výzva, pokušení, dráždily a prosily. Zatajil se mi dech. Černá záplava vlasů sjela podél jeho tváří až k mému obličeji, zatřásl jsem sebou a on to vycítil, protože jinak by se ke mně nesklonil a svým jazykem neobkroužil hrany mé čelisti. Zatnul jsem zuby a vypjal hrudník, mělo to totiž nedozírné následky v podobě zvyšujícího se vzrušení po celém těle. Moje kůže přímo žadonila, aby si takto dál s ní pohrával. Nehodlal jsem se k němu přidat, nechtěl jsem ze sebe udělat pitomce. Co když je to jen další lest. Nechal jsem ho převzít iniciativu a uvidíme, co se z toho vyvrbí.
Chtivé snědé dlaně doputovaly k lemu mé košile. Nebránil jsem se. Jako by mě omámil nějaký lektvar lásky. Byl jsem proti němu úplně bezmocný a bylo mi to ke všemu jedno. Moc jsem po něm toužil, už moc dlouho. No a co, že to Potter dělá z vypočítavosti? Že to dělá bez skrupulí a že za svůj krk je ochotný zajít tak daleko? Je mi to jedno. Důležité je, že to dělá. A ke všemu se mnou.
Jeho ruce si chvíli pohrávají s mou košilí, načež doputují jeho hbité prsty urychleně k prvnímu knoflíčku a rozepnout jej. Následuje druhý, po něm třetí a hned další dva. Kdybych Pottera neznal, myslel bych si, že je netrpělivý.
Konečně se mu povedlo odhalit mou hruď. Nechám sebou vláčet jako s hadrovou panenkou. Nadzvedne mě a postupně vysvleče ze sněhově bílé látky a odhodí ji někam do rohu. Ihned se jal obtěžkat rty mou kůži na krku. Olizuje a saje mi tepnu těsně pod čelistí. Vlhké rty se otírají o ušní lalůček, do nějž následovně hryzne a skrze mé rty unikne tichý vzdech.
Postupuje stále níž a níž. Přes klíční kosti až k mé bradavce. Zkoumavě ji olízne jazykem, mezi prsty promne ten drobný hrášek a opět skousne. Tiše syknu, ale ne bolestí. Ihned se obrací k druhé bradavce a zopakuje na ní ten stejný akt jako před chvílí. Chvíli mě laská, rukama mě hladí po kůži a já cítím, jak mou kůži ovívá jeho horký, řekl bych dokonce i vzrušený, dech.
Špičkou jazyka putuje k rýze mezi žebry a vertikálně s ním sjíždí až níž k pupíku. Naskočí mi husí kůže, jak za sebou nechává mokrou cestičku, jako hlemýžď, který ušel obrovský kus cesty. Jazykem si pohrává s otvorem těsně nad mými slabinami. Rty mě políbí na holé kůži a svým mrštným jazykem obkrouží vnější stranu pupíku. Dlaněmi mě přitom drží za boky a postupně se sune níž. Když se začne potýkat s lemem mých tmavých džínů, zvědavě vzhlédne a podívá se přímo na mě. Nic neříkám, ale taky neprotestuji. Ten, kdo by to v tuhle chvíli udělal, by byl úplný pitomec, protože vzrušení, které zatřáslo mým světem, se teď už dalo krájet na pořádné kusy.
Podíval jsem se do těch očí. Nyní mnohem zelenějších že kdy jindy, možná tmavších. Jsou jiné, mnohem jiné. Zastřené touhou, chtíčem, opojením. Neodtrhnul se, když jsem se na něj díval. Pro jistotu jsem se letmo usmál a jeho to zřejmě povzbudilo. Přiblížil znovu svůj obličej k mému a vášnivě mě začal líbat. Cítil jsem, jak do polibku dává všechno ze sebe. Naše dva jazyky rozehrály vášnivou souhru a boj, který z nich je víc dravější. Cítil jsem, jak mi nabíhají rty, jak z nich sálá horko a cítil jsem, že mě to nenechává chladným už ani náhodou. Jisté partie mého těla přímo žadonily o pozornost.
Jako by to Harry snad vytušil, jeho dlaň sjela z mého obličeje přímo k pásku u kalhot. Až nečekaně hbitě jej rozepnula, následovně i knoflík a zip. Druhá dlaň se k ní přidala a snažila se z mých beder s pomocí té druhé sundat ten přebytečný kus rifloviny. Trochu jsem jim pomohl a nadzdvihnul se. Pak už jsem jen cítil, jak se po mých stehnech otřelo něco drsného a džíny byly v tu ránu pryč.
Harryho ruce, ani nevím, kdy jsem mu začínal v duchu říkat Harry, sjely podél boků níže na stehna a následovně na jejich vnitřní stranu. Začínal jsem cítit, že ten poslední černý kus saténu od Armaniho, který jsem ještě měl na sobě, mi začíná být těsný. Laškovně pokračoval prsty znovu nahoru a zastavil se opět u mých bradavek, které chvíli masíroval. Cítil jsem, že veškeré sebeovládání už je mi dávno cizí. Poprvé za celou dobu jsem se odvážil se ho také nějak dotknout. Moje pravá ruka automaticky vzlétla k jeho boku a opsala podobnou trajektorii jako před chvílí ta jeho. Zasekla se u lemu jeho kalhot a rozepnula je. Harry naštěstí na sobě neměl nic tak přebytečného, jako byl můj pásek. Ihned jsem zjistil, že na sobě už neměl vůbec nic dalšího přebytečného. Zřejmě se ihned po tom našem incidentu v mém pokoji oblékl rovnou do džínů a nepřemýšlel nad něčím tak podstatným jako je spodní prádlo. Ale v tuhle chvíli mi to přišlo vhod. Opatrně jsem vklouznul za lem riflí a přejel po jeho napůl ztopořeném mužství. Slyšel jsem mezi vzdechy svoje jméno.
"Draco," zaznělo tak zastřeně a téměř nadpozemsky. Jeho hlas byl tak zjemnělý a úplně jiný, než jsem ho znával. Musel jsem si oblíznout rty. Mé srdce bilo jako splašené. Druhou rukou jsem si dovolil asistovat při sundávání svršku z jeho boků. Po chvíli vystoupil z nohavic a skláněl se nade mnou přesně tak, jak jej pán bůh stvořil.
Pomyslel jsem si, jak je nádherný. Jak je vzrušující, sladký, sexy. Mé ruce objely křivky jeho zad a postupně po páteři sjely dolů až na ty dvě snědé půlky. Přisál jsem se mu na krk a obě mé dlaně pevně stiskly jeho hýždě až jsem uslyšel slastný sten z jeho úst. Přičemž jsem si uvědomil, že se něco povědomého tře o mé stehno.
Zřejmě už byl z té dlouhé předehry dost unavený, protože se najednou svalil na bok a prudce oddechoval. Vzal jsem to jako výzvu a jal se možnosti být v tomhle směru dominantní. Překulil jsem se nad něj, uchopil ho za paže a silou ho postavil na nohy. Naléhavě jsem ho uchopil do náruče, obdivujíc se za takovou sílu, že ho vůbec unesu, obzvlášť po tom, co jsem léta trávil v Azkabanu a ubyl na váze, a odnesl jej v náručí do nejbližšího pokoje.
Hned naproti bývala ložnice mých rodičů. Vpadl jsem tam jako divoké zvíře a se srdcem bušícím o sto šest, jsem jej položil na postel a rychle se na něj svalil. Viděl jsem, jak se tváří pobaveně. V očích mu jiskřilo. Neváhal a ihned mě políbil. Mnohem naléhavěji, než-li kdy předtím. Přesunul jsem své rty na jeho krk, pak na rameno, jel jsem podél klíční kosti, přes jeho bradavku, kterou jsem záměrně odbil, přes žebra a pupík až k jeho pánvi. Cítil jsem, jak pode mnou ztuhnul. Jeho hrudník se začal mnohem intenzivněji vzdouvat. Škodolibě jsem na něj mrknul a věnoval mu mučivý polibek na vnitřní stranu stehna, přičemž jsem se letmo prsty dotknul jeho teď už plně vzrušenému údu. Znovu hekl. I já sám jsem v sobě cítil ten tlak. Už to prostě muselo jít ze mě ven. Proto jsem se rozhodl k radikálnímu řešení.
Otevřel jsem rty a ústy ho pohltil. Chvíli jsem tak zůstal a čekal na jeho odezvu. Když jsem ucítil, jak mi pánví vyráží vstříc, chtěl jsem se rozesmát, ale raději jsem to zavrhnul. Jazykem jsem prozkoumal každý centimetr jeho chlouby. Prsty jsem mu stáhnul ze špičky předkožku a jazykem ji olíznul. Jeho odezva se dostavila okamžitě. Zachvěl se a vzrušeně roztřepal.
Pak už to šlo všechno ráz naráz. Začal jsem jej sát a olizovat a nakonec jsem se dočkal odměny v podobě jeho semene, ale co pro mě bylo důležitější, v podobě reakcí a slov…
"Aaaach… můj Draco…." Zasténal uprostřed odeznívajícího orgasmu. Byl jsem spokojený sám se sebou. Tohle si ještě nikdy nezažil, že ne Pottere?! Ale tímto tohle všechno nekončí.
Dokud ještě stále vydechoval, odběhl jsem si do pokoje pro něco důležitého a vzal s přitom i svou hůlku, pro jistotu.
Když jsem se vrátil, Harry ležel stále ve stejné poloze a slastně měl oči odvrácené ke stropu a připitoměle se usmíval.
Opatrně jsem dosedl na postel a něžně jej políbil. Usmál se. Usmál se a v téže chvíli mě opět popadl a položil pod sebe. Ani jsem nepostřehl jak a kdy, ale najednou byl poslední kus látky pryč z mého těla. Jeho pohled se setkal s mým a jeho dlaň se setkala s mým vzrušením. Třikrát zkusmo přejel po mém ztopořeném penisu a dráždil jej, což mělo za následek jen to, že jsem sebou nervózně škubal. Tohle jsem rozhodně v plánu neměl. Ne, takhle to nechci.
Zase, jako by snad vycítil mé úmysly…
"Draco," špitnul něžně, "já…," jeho horký dech ovanul mou tvář, "chci tě! Moc tě chci…," sklopil stydlivě oči, "v sobě…"
Byl přímo roztomilý, překrásný, jako antický atlet, oči mu zářily a jeho dlaně byly tak něžné a plné citu, jaký jsem nikdy nepoznal. Skrze víčko se mi prodrala drzá slza. Chtěl jsem ji zamaskovat zavřenými víčky, ale bylo pozdě.
"Draco, ty pláčeš?"
"Ne, Harry," poprvé za celou dobu jsem jej oslovil jeho vlastním jménem.
"Ale ano, pláčeš," utřel mou slzu a políbil mě na místě, kde se zastavila. "Neplač. Nemáš proč. Jen… jen to udělej…" vybídl mě znovu a já už jsem se nenechal dvakrát pobízet. Natočil jsem se ke stolku, kam jsem si odložil věci, pro které jsem šel a podal si dózičku s průhlednou mastí. Něžně jsem obrátil Harryho na břicho a prsty se zabořil do oné masti a nabral na ně hustou vrstvu, načež jsem ji rozetřel na místě mezi Harryho půlkami. Chvíli jsem si jen tak hrál, ale posléze jsem do něj vniknul jedním prstem. Postupně jsem přidal druhý a k němu třetí.
"Kdyby tě to bolelo, Harry, tak řekni…"
"Ne," vzdychnul spokojeně, "víc, prosím, víc…" jeho výraz byl napjatý a plný vzrušení a chtíče. Tvářil se, jako by to měla být poslední dobrá věc v jeho životě, kterou udělá. Vůbec se netvářil nelibě.
Najednou jsem vyndal své prsty a nahradil je něčím mnohem větším. Přirazil jsem hlouběji. Bylo neuvěřitelné cítit, jak je Harry úzký. Byl to úplně jiný pocit, než být s nějakou dívkou. Nikdy jsem ještě s klukem nebyl, ačkoliv jsem vždycky po Harrym toužil, tohle bylo poprvé a bylo to… dokonalé! Ještě jsem trochu přitlačil vysluhujíc si tím další sten z Harryho úst a po chvilce jsem se začal instinktivně a pomalu pohybovat, abych mu neublížil. Každých deset sekund jsem se starostlivě ptal, zda mu neubližuji, ale jeho mumlavé posunky a jeho vycházení mi vstříc boky mluvilo samo za sebe.
Ještě hodnou chvíli jsem se v něm pohyboval, moje pohyby nabývaly na rychlosti, načež jsem uchopil do ruky jeho znovu naběhlé přirození. Několikrát jsem po něm přejel nahoru dolů, přičemž jsem do něj tvrději a tvrději přirážel, znovu jsem jeho penis pravou rukou polaskal, tentokrát s větší intenzitou, bylo na něm vidět, že už je na pokraji slastného zhroucení. Cítil jsem, jak i já se blížím k vrcholu, nakonec se s hlasitým výkřikem udělal a hned na to i já do něj. Jeho výkřik mě přivedl přímo do výšin nebeských. Zatmělo se mi před očima a já jsem se s výdechem svalil na Harryho. Zavřel jsem spokojeně víčka a prudce oddechoval, zatímco on byl na tom obdobně a snažil se popadnout dech. Vnímal jsem rozkoš, která projela mým tělem. Cítil jsem teplo jeho těla na svém. Odvalil jsem se od něj a lehl si na záda na postel.
Chytl jsem se rukou za hrudník. No a co teď? Co se bude dít teď, když jsme spolu zažili tolik intenzivní zážitek? Když jsme se oddali neskutečně vášnivému a naprosto dokonalému sexu? Měl bych ho zase ignorovat jako dřív? Stejně to nemyslel vážně a snažil se mě určitě jen zneužít. Je to další z jeho triků, jak mě oblafnout. Tohle nikdy nemohl myslet vážně, i když to skvěle zahrál. Je to Potter. Miláček žen. On není na kluky a už vůbec ne na mě!
Vyřešil to za mě. Otočil se na mě a vpil se mi do očí. Rukou si mě přitáhnul k sobě a pohladil mě po vlasech. Přitulil se blíž, schoulil jsem se mu instinktivně do náručí, on mě objal a tak jsme oba dva propojeně objetí usnuli.
Když jsem se vzbudil, mohly být tak tři hodiny ráno. Snažil jsem se ho nevzbudit. Vypadal opravdu sladce, když spal. Chtěl bych být s ním, opravdu! Ale po tom všem se nemůžu ráno probudit vedle něj, jako by se nechumelilo. To prostě nejde. Pořád každý stojíme na té druhé straně. Jsme jak jedna mince, já jsem panna, on je orel. Každý na jedné straně.
Sebral jsem ze země svoje černé spodní prádlo a obléknul si jej. Pohladil jsem láskyplně Harryho po vlasech. Zavtěl se, ale spal dál jako dudek. Byl opravdu k sežrání. Ale prostě to nešlo. Navíc, on to stejně nemyslel vážně. Ještě pořád mu nevěřím a žádná lovestory se tady nekonala. Byl to prostě jen sex. Nic hlubšího v tom nebylo. Bylo to jen pudové jednání. Já jsem pomohl jemu a on mně. Pokud čeká, že m teď budu líbat nohy, nosit květiny, tak je na omylu. A rozhodně nemám v plánu jej pouštět na svobodu, tohle mu prostě nevyjde. Věděl, jak jsem po něm toužil a zneužil toho ve svůj prospěch, ale žádný prospěch z toho mít nebudeš, Harry, to mi věř.
Popotáhl jsem přes něj přikrývku, ať není odhalený a nenachladí se. Znovu jsem se utvrdil v tom, že to, co jsem naivně považoval za nenávist, byla jen převlečená lež. Stále ho miluju, ale nikdy nebudu schopný mu to říct. Nejsem naivní, nevěřím ve sny. Nevěřím, že kdy Harry bude opětovat stejné city. Je příjemné, když se mi takto zaprodá, ale bez duše to časem není ono. A já vím, že dnešní noc tu s námi jeho duše nebyla.
Bylo to krásné, ale nesmí se to už nikdy opakovat. Už tak mám problém s tím, že jsem se chytil do vlastní pasti.
Sebral jsem ze stolku svoji hůlku a tiše se odplížil do svého pokoje, nechaje zde Harryho o samotě. Snad to ráno pochopí, snad pochopí, že moji důvěru stále nemá a snad pochopí, že se nemusí dál snažit.
Nechci ti věřit, že chceš mě vést…
Protože být bez tebe…
To je daň, jež nechci v srdci nést…
Jako, že modré je nebe...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

Zobrazit vše (147)
Zobrazit starší komentáře

101 Mab Mab | Web | 26. ledna 2007 v 21:57 | Reagovat

a kdy bude další část? já myslela, že bude celá abeceda, a ne konec už na K... =( je to tak dobře rozehraný... dopiš to do Z.... =)

102 Blanch Blanch | 27. ledna 2007 v 0:46 | Reagovat

do Z? Zbláznila ses? áZápletka je jen na pár kapitol..nevím, co bych až do Zetka dělala... ale neříkala jsem, že to bude končit u K... to tu padl jen takový původní návrh, že to mělo končit K jako Konec... ale nebude...

103 Lebel Lebel | E-mail | Web | 27. ledna 2007 v 1:28 | Reagovat

Blanch: Hojda. Tu Zkrocenou horu Ti samozřejmě pošlu. Moc se omlouvám, ale ve čtvrtek jsem to nestihla a dneska mi bylo strašně špatně. Pošlu Ti ji v pondělí cestou ze školy. Opravdu se moc omlouvám. A ještě něco jsem Ti k tomu přidala, ale na to si budeš muset počkat. :)))

Mno, a kdy že bude další kapitola?

104 Blanch Blanch | 27. ledna 2007 v 1:46 | Reagovat

Lebel v pohodě..já ti zase neodepsala ještě na mail, taky trochu nestíhám :)

Nemáš s emi proč omlouvat... já bych se chtěla nějak revanšovat, jsi na mě tak hodná...

vlastně bude už dnes :))

105 Lebel Lebel | E-mail | Web | 27. ledna 2007 v 1:55 | Reagovat

Ale mám se proč omlouvat. Slíbila jsem, že ho pošlu ve čtvrtek a místo toho to bude až v pondělí. No, potřebovala jsem k tomu něco koupit. Snad se bude líbit. :)))

106 Blanch Blanch | 27. ledna 2007 v 14:58 | Reagovat

Nic si neslibovala a já na to nespoléhala... prosím tě...cos zas kupovala...nerozmazluj mě!

107 Lebel Lebel | E-mail | Web | 27. ledna 2007 v 21:36 | Reagovat

Ále, takovovou...ehm, drobnost. Nic zvláštního. :)))

108 Tesia Tesia | 28. ledna 2007 v 10:10 | Reagovat

jaj.. kolik jsi v sobě toho vína měla? xD ale ne je to dobré..

109 Blanch Blanch | 28. ledna 2007 v 15:25 | Reagovat

:)

110 Akiko Akiko | 28. ledna 2007 v 16:25 | Reagovat

Kdy bude další díl? Už se nemůžu dočkat!!! :)

111 maja maja | 28. ledna 2007 v 18:09 | Reagovat

dlouho sem tu nebyla a stydím se za to ... chci poděkovat červenému vínu :)) ... je to krásná kapitola :))

112 Majdaaa Majdaaa | E-mail | Web | 28. ledna 2007 v 19:16 | Reagovat

Blanch: tak N

113 Blanch Blanch | 28. ledna 2007 v 19:16 | Reagovat

:))

Měla být včera a chtěla jsem ji dopsat dneska, ale nestihla jsem to a musím teď psát referát

114 Lebel Lebel | E-mail | Web | 28. ledna 2007 v 20:33 | Reagovat

Referát? Brrr! A na co? Nemohla bych nějak helfnout?

115 Blanch Blanch | 28. ledna 2007 v 22:10 | Reagovat

ne, úvod k seminárce, který budu přednášet před třídou :) Už to mám dopsaný.nejblbější an tom bylo, že mám nový pc, čili nemám zalohovanou nikde seminárku a tu vytisknutou má moje profesorka, takže jsem to všechno musela znovu hledat na netu...

116 Akiko Akiko | 29. ledna 2007 v 16:30 | Reagovat

Hmm, tak to vážně nas... Naši učitelé naštěstí tak hloupý nápady nemaj. Alespoň na něco jsou dobrý :)

117 Terul Terul | 29. ledna 2007 v 21:23 | Reagovat

Prosim, prosim Blanch, další, potřebuju víc a víc a víc...

118 Lebel Lebel | E-mail | Web | 29. ledna 2007 v 21:36 | Reagovat

Ahojky Blanch. Moc se omlouvám, ale dneska jsem na poště nebyla.protože byl strašnej slejvák. Ale zítra tam určitě půjdu. Ještě jednou se omlouvám. Dotřetice všeho dobrého, no ne? :)))

119 Mab Mab | Web | 29. ledna 2007 v 22:54 | Reagovat

Blanch, naopak, myslím, že ti zápletka do Zetka klidně vydrží.... promysli třeba možnost společné pomsty Snapeovi, nebo až se "to" o svém synovi dozví Lucius a tak podobně=) byla by to docela zábava... =) já jsem do toho prostě zapálená=)))

120 Blanch Blanch | 30. ledna 2007 v 17:57 | Reagovat

Lebel neomlouvej se furt..já na to nečekám jak na trní :)) Přece to nespěchá :)

Mab nevydrží, nevíš, co ještě v povídce bude a můžu naprosto vážně prohlásit, že nevydrží..nehodlám z toho dělat telenovelu.

Já nic nového promýšlet nebudu, jednou mám příběh jasně daný, dopředu popsaný a nic na něm už měnit nebudu. Takhle prostě já píšu a ještě mě nikdy nikdo nepřemluvil ke změně v ději... a nepřinutil mě všechno přepsat. Lucius se to jinak nemá jak dozvědět.. nikdo za ním do Azkabanu nechodí.

:)) toť vsjó

121 Mab Mab | Web | 30. ledna 2007 v 20:02 | Reagovat

no tak dobrá tedy...=)

jsem ti do toho neměla mluvit=)

tak papa

122 Mab Mab | Web | 30. ledna 2007 v 20:05 | Reagovat

se nezlob=)

123 Blanch Blanch | 30. ledna 2007 v 21:23 | Reagovat

já se nezlobím :)) jen shrnuji fakta :))

Ono tam toho fakt není tolik, abych to měla na tolik kapitol a nemám ráda autory, kteří nevědí, kdy mají skončit a z toho by se stala telenovela, to necu...

124 Lebel Lebel | E-mail | Web | 30. ledna 2007 v 21:46 | Reagovat

Ahojky Blanch. Dneska jsem to konečně poslala. Byla jsem na poště o pauze na oběd (30 minut) a protože tam byl nějaký problém, tak jsem přišla pozdě na anglinu o 10 minut. No co, alespoň byla ta dvouhodinovka o něco kratší. :)))

Jsou to dva balíky. Tedy, jedna obálka a jeden balík. Ale není to těžký (zas až tak těžký, cca 1,23 kg). Snad se obě věci budou líbit. :))) Myslím, že tak ve čtvrtek by to mohlo dorazit.

Jo a že otravuji, kdy že bude další kapča Acta est fabula? :o)))

125 Blanch Blanch | 31. ledna 2007 v 14:30 | Reagovat

Lebel na tvou počest dnes :)

126 Lebel Lebel | E-mail | Web | 31. ledna 2007 v 14:47 | Reagovat

Tak to moc děkuju. Jsem zvědavá na Dracovy (já vážně v přivlastňování neumím psát i/y. Nikdy nevím, kde se jaké píše. Grrr!!!) myšlenkové pochody. Chudáček. Fňuk. Jen doufám, že ho nebudeš trápit moc dlouho. :)))

127 Elisa Elisa | 1. února 2007 v 21:24 | Reagovat

Ahoj, tahle povídka se ti povedla, jsem zvědavá na další zápletky s Harrym a Dracem

128 Blanch Blanch | 2. února 2007 v 12:47 | Reagovat

Díky, Eliso :)

129 Dr.Faust Dr.Faust | E-mail | 9. února 2007 v 13:03 | Reagovat

Dobrá povídka!! Máš talent. Pokud bys měla zájem psát prof. tak mi napiš.

                                                                                            Lovu Zdar

130 Blanch Blanch | 10. února 2007 v 3:25 | Reagovat

psát co? :)

131 Emo Verys Emo Verys | E-mail | 4. března 2007 v 12:36 | Reagovat

Blanch ty si umělec je to něco úžasnýho.Je to vážně moc krásný ale nemyslete si že sem nějakej perverz,to ne to nejsem ale dyš sem to přečetla(FAKT GOOD)si dobrá jen tak dál at se ti daří třeba s tebe bude spisovatelka.:):):)

132 Janish Janish | 20. května 2007 v 13:16 | Reagovat

Nemělo to chybu.

133 Blanch Blanch | 20. května 2007 v 19:39 | Reagovat

Ty jsi perverz, Emo? A co jsem já, když to píšu? :)))

134 Marry Marry | 28. května 2007 v 20:09 | Reagovat

Necháte mi tu aspoň místo na komentář?! :D(joke).

No, obdivuju všechny, kdo jsou tak výřeční,a dokonale vyjádří své dojmy a pocity z této kapitoly a vůbec z celé povídky. Se smutnou tváří však musím tvrdit, že to já nedokážu. Je kýčovitý tvrdit, že nemám slov, ale já VÁŽNĚ, VÁÁÁÁÁÁŽNĚ nemohu najít výraz, který by TOTO vystihoval. Blanch, bravo!!!!

PS: U nás je bouřka, huráááááá. Znate to....bouřka, Harry, vy sedíte v teple, občas kouknete na ten konec světa venku, posloucháte kapky deště.... I AM VERY HAPPY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

135 Blanch Blanch | 29. května 2007 v 13:43 | Reagovat

Marry :) Rozumím ti, mám taky někdy takový problém, a pak nemůžu napsat ani slovo, což je dost velký paradox na to, jak jsem ukecaný člověk, který furt má k čemukoliv co říct :) U Estriel, Laury, Kaldory permanentně nemám nikdy co říct, vždycky mi buší srdce, vyschne mi v krku a jsem ztracená :)

Ale mám radost, že teda tato povídka v tobě vyvolává tyhle pocity.

136 Baruška Baruška | 29. května 2007 v 22:41 | Reagovat

je to totálně suprové,vzrušující a sexy,proste vzdycky me to totálně nažhaví,je to nádhera,představa dvou krásných kluků,miluju slash...

137 Blanch Blanch | 4. června 2007 v 0:48 | Reagovat

Wow..no konečně někdo, kdo to popsal přesně tak, jak to cítím i já :)

138 Berushka Berushka | Web | 9. června 2007 v 18:22 | Reagovat

Půlku téhle kapitoly jsem byla svalená pod stolem a snažila se ovládnout smích, když jsem si ty scény představovala:-) Ale je to vážně výstižné a pár D/H je k sežrání;) Díky tobě jsem přišla na chuť slashi, ale ještě jsem nečetla tak dobře podaný jako od tebe!=)

139 Berushka Berushka | Web | 9. června 2007 v 18:24 | Reagovat

P.S. strašně se mi líbilo, jak ho vzal Draco do náruče! To prostě nemělo chybu:-) *Draco 4ever* ♥♥♥

140 Ice Ice | E-mail | Web | 10. června 2007 v 19:17 | Reagovat

Jedním slovem nádhera! Souhlasím s Baruškou :o) Našla jsem jen jednu chybičku: bla, bla, bla... přes jeho bradavku, kterou záměrně odbyl...

- myslim, že odbyl v tomhle významu má být s tvrdým Y.

141 Blanch Blanch | 11. června 2007 v 23:09 | Reagovat

a já tam mám co? :)) Určitě...je to možné, nejsem neomylná :))

142 niki niki | 6. července 2007 v 2:30 | Reagovat

uzasny.co vic k tomu?

143 Yveren Yveren | 2. září 2007 v 13:38 | Reagovat

hodně lidí ti píše, jak je to úžasný... Psalo by ještě víc jenže někteří prostě nemají slov nebo nechtějí opakovat neustále používané věty. Já teké nemám slov. Nezbývá mi nic jinýho než zopakovat : Naprosto naprosto úžasný....

144 Ice Ice | E-mail | Web | 3. září 2007 v 11:34 | Reagovat

ÁÁÁhhh! Konečně jsem si po měsíci absťáku přečetla tuhle kapitolu a vůbec nemám slov. Asi se budu opakovat, ale já takovýhle krásný, romantický, i když trochu perverznější kapitoly miluju.

A něco jsi mi připoměla. Já jsem nějakou dobu přemýšlela, co se mi vlastně na slashíku líbí, a dospěla jse k závěru, že v hetero povídkách mi překážej prsa =o) Je to trochu divný, ale je to pravda. Souhlasim s Berushkou, že je nádherný, když Harry vezme Draca ( nebo taky naopak) do náručí ♥ a to by prostě nešlo, kdyby Harry měl prsa. =o)

145 pichej pucnak do ucha pichej pucnak do ucha | 7. února 2008 v 18:59 | Reagovat

pichej pucnak do ucha!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!hahahah.....................................

146 Visinka Visinka | 25. listopadu 2008 v 20:26 | Reagovat

Mě se to líbí! Tyhle lehce erotický úchylárny se dají číst - já je čtu se zájmem!! Jen tak dál! :)

147 Zuzana Zuzana | 6. července 2011 v 22:24 | Reagovat

...a snad pochopí, že se nemusí dál snažit." to sú tak krásne smutné slová...
a milovanie bolo nádherné, je mi ľúto, že je Draco taký. Ale asi sa mu nemožno diviť. Harry mu ešte nepovedal čo k nemu vlastne cíti... Krása

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.