6. Sedmero polibků I/III

2. prosince 2006 v 0:51 | Blanch |  + "SEDMKRÁT JINAK..."
Jsem unavená a sotva vidím a sedím, ale dopsala jsem to :))) Těšila jsem se na to celý den, i když to teď rozhodně není podle mých představ. Nebude to moc kvalitní, prskala jsem tam plno opakujících se přirovnání a sloves, takže Je to hrůza..takže se omlouvám a překlepů tam bude asi and míru...nedokázala jsem to už opravit..jdu chrnět!
Jinak..asi bych ěmla upozornit, že tato kapitola je jen pro čtenáře starší 15ti let :)

Nad vyznáním mým čelo svraští…
Rty nechápavě zkroutí…
Zlato, já tě asi praštím…
Nebo se z toho dříve zhroutím...
Není nad reakci spontánní...
Kdy slova z úst sama plynou…
Než čekání mnoha dní…
Kdy minuty hodiny pomalu minou…
***
Od osudného polibku uběhl skoro měsíc. Harry si snažil namluvit, že to pro něj nic neznamenalo. Viděl, jak Draco Malfoy chodí po škole se vztyčenou hlavou a okázale dává najevo, že je něco víc a nějaká blbost, jako je polibek, ho nerozhodí. Zvlášť, když je s jeho letitým nepřítelem. Harry na něm viděl, že nic necítí a to ho ještě víc sužovalo. V tom polibku byla taková vášeň, taková touha a dokonce by i řekl, že v těch šedých očích spatřil něhu a snad…chtíč. Proč to ale potom Draco udělal? Proč ho políbil? Opravdu je na tom tak mizerně a kvůli své samotě políbí svého soka? Opravdu je Harry tak špatný? Každé ráno se díval sám na sebe do zrcadla a pozoroval, co by na sobě mohl změnit, aby se Dracovi třeba jednou mohl líbit. Načež si jasně vždy odpověděl: pohlaví a vzpomněl si, jak Draco říkal: "Já nejsem teplej…tohle je divný…"
Plahočil se zničeně po škole. Uvnitř se užíral svými city, ale snažil se to dávat co nejméně najevo. Tajně Draca pozoroval Pobertovým plánkem a občas si vzal i neviditelný plášť a sledoval ho a posléze se jen jakoby z ničeho nic objevil na místě, kudy Draco procházel. Bylo očividné, jak to blonďatého mladíka vždy rozrušilo, protože Harry se tam vždy zčistajasna objevil "odnikud". Často sledoval na plánku tečku se jménem Draco Malfoy, jak nervózně pochoduje po prázdné místnosti ve Zmijozelu ze strany na stranu. Na co asi musel myslet? A jako by toho nebylo dost, Romilda Vaneová se snad rozhodla, že mu z života udělá ještě větší peklo a dolézala za ním na každém rohu. Kdykoliv se hnul, za ním provlál další nebelvírský hábit a s ním i tmavovlasá dívka, která neznala mezí a při každé okolnosti Harryho přemlouvala, ať si s ní vyjde, když je tak "sám".
Jelikož ředitelka Minerva McGonagallová na Harryho bedra naložila jednu starost související se školou navíc, stejně jako kdysi v šestém ročníku, byl nucen se vypořádat i s funkcí famfrpálového kapitána, ale v duchu jí poděkoval za to, že mu dala tu možnost být opět kapitánem a hrát famfrpál, při kterém se vždy uvolnil. Nechápal proč, ale Draco Malfoy už se do týmu nevrátil. Vlastně možná chápal, ačkoliv by blonďák chtěl, nikdo v týmu by ho nechtěl a to se zřejmě stalo zásadním v čele tohoto problému. I když byl obdařen funkcí Primuse zmijozelské koleje, která logicky vyplynula kdysi z jeho primusovství.
Na dnešek Harry naplánoval famfrpálový trénink. Byl rád, že s ním v družstvu zůstala Ginny. Byla pomalu jediná, koho v nebelvírském famfrpálovém týmu osobněji znal, teda kromě Rona, který se mu ale v poslední době dost odcizil. Ginny byla člověk, se kterým z koleje trávil Harry asi nejvíce času, poněvadž Hermiona s Ronem nebyli nikdy k zastižení a ona, i když měla v paralelním ročníku spoustu přátel, občas svůj čas věnovala i svému bývalému příteli, kterého přesto měla ráda. Koneckonců letos Harry chodil s Ginny do stejného ročníku, tudíž z toho vyplynulo, že spolu občas dělali i úkoly. Ale Harry se za celou dobu, co byla škola, nesblížil s nikým z Nebelvíru, mezi jehož přímými spolužáky byl třeba samotný Colin Creevey, který by přátelství jistě rád ochotně opětoval.
Když trénink skončil, Harry se rozhodnul, že propocený famfrpálový hábit není zrovna ten oděv, ve kterém by chtěl nadále zůstat. Jako kapitán nebelvírského týmu měl možnost navštěvovat koupelny pro prefekty, a tak bylo posléze jasné, kam zamíří. Koště si odložil do přístěnku společně se zbytkem družstva. Popadl ručník, který s sebou automaticky vždy nosil a zamířil chodbou rovnou vstříc teplé lázni, pod níž nechá své tělo řádně zrelaxovat.
Pootevřel dveře. Sundal ze sebe ne zrovna vonně zapáchající hábit, zůstal jen v trenýrkách, a chodbičkou, která mířila přímo k obrovské vaně s bublinkami, docupital do hlavní síně. Když už však zvesela začal přemýšlet, jakým skokanským prvkem obohatí svou koupel, spatřil, že koupelnu už jaksi někdo obývá.
Zarazil se. Ten někdo si ho nevšiml, ale zato on si všiml jasně zářící záplavy jemně blonďatých vlasů a aktéra, který byl k němu otočený zády, přesto věděl, s kým má tu čest. Krev v žilách mu ztuhla. Dvakrát si tiše odkašlal, aby dal najevo svou přítomnost.
Mladík otočený zády se prudce otočil a jejich zraky se střetly. Harry si všiml něčeho neobvyklého v jeho očích, nebyl tam ten typický náznak arogance, nebyla v nich povýšenost ani nevole, byly plné..strachu? Až pak Harryho napadlo klesnout zrakem níže, to, co však uviděl, ho nikterak nepotěšilo, ba naopak, nadmíru vykolejilo.
"Proboha, Malfoyi! Co to děláš! Ty krvácíš…"
Z dlaně hocha, který byl ještě bledší, než obyčejně, vypadla malinkatá žiletka potřísněná krví. Ale na otázku Harrymu neodpověděl.
Harry nečekal ani vteřinku a ihned přiběhl k bledému chlapci, který se pomaličku opřel o zeď a podél ní se sesul na podlahu. Při cestě přitom kopnul do nějaké nádoby s nějakým nápojem a několik kapek svým nárazem z nádoby vylil.
V tom mžiku byl Harry u něj. Popadl svůj ručník a omotal jej kolem Dracova zranění. "Proboha, ty ubožáku zamindrákovaný," snažil se nedávat příliš najevo svůj strach a obavy či slabost, "co sis myslel, že děláš? Co si to chtěl udělat? Zabít se? Si praštěnej, Malfoyi?! Proboha…strašně to krvácí!" Zvednul se ze země a rychle si odběhl do k šatům pro hůlku. Posléze odhrnul z Dracova zápěstí ručník a hůlkou namířil na předloktí potřísněné krví. Vyřkl nějaké zacelovací zaklínadlo a rána přestala krvácet. Draco, bledě vyhlížející, sklopil zrak ke kachličkám na podlaze a dělal, že Harryho vůbec nevidí. Mlčel. Oba dva mlčeli. Harry dýchal přerývavě, byl vyděšený až na kost. Proč jen to Draco udělal? Proč jen to "jeho" Draco chtěl udělat? Jaký měl důvod? Navíc zrovna on, vždy emocionálně nad věcí, nikdy nedotknutelný, bezcitný, co by ho mohlo takto vykolejit?
"Malfoyi…," promluvil po chvíli Harry, drže stále Draca za ruku, když stále nebyl s to cokoliv říct. "D-Draco…," zkusil to znovu Harry, když dále nereagoval. "Není ti něco? Draco!"
Poprvé za posledních několik minut blonďatý mladík zvednul hlavu do výše Harryho očí a naprosto nemalfoyovsky se mu do nich podíval. S nádechem prosby, s nádechem čehosi nepojmenovatelného. "Nech mě tady, Pottere…"
"Ne, nenechám, ztratil si docela dost krve, musíš být oslabený, měl by sis zajít na ošetřovnu a…"
"Prosím, Harry…," vyplulo tiše ze sténajících bledých rtů.
Harry ztuhnul. Nikdy neslyšel Malfoye o něco prosit a už vůbec ho nikdy neviděl v tak nehezky kuriózním stavu. Za starých časů by určitě využil situace, aby svého rivala pokořil, ale dnes…chtělo se mu nad ním plakat. Natolik se teď utvrdil ve svých citech, že se rozhodnul, že je jediná šance dát mu to najevo. Buď teď nebo nikdy.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 naty naty | 2. prosince 2006 v 0:56 | Reagovat

ano ano ano!!!!

2 Blanch Blanch | 2. prosince 2006 v 0:56 | Reagovat

:)) tak tomu se říká rychlost

3 naty naty | 2. prosince 2006 v 1:02 | Reagovat

dyt tady u toho sedim a jenom to pořád aktoualizuju... ;))

4 Blanch Blanch | 2. prosince 2006 v 1:06 | Reagovat

:)))))))) Tomu už se říká ale závislost nebo spíš bláznovství...je pozdě, spíš bys měla jít spát :) Já jdu taky..

5 míša míša | E-mail | Web | 2. prosince 2006 v 11:35 | Reagovat

supeeer du na dalsi pokracovani

6 ke-sa-ha-ki ke-sa-ha-ki | 2. prosince 2006 v 13:47 | Reagovat

Nediv se Tvé povídky jsou skvělé..

Všechno nejlepší k svátku.

7 Blanch Blanch | 2. prosince 2006 v 13:52 | Reagovat

děkuji :) za všechno :)

8 naty naty | 2. prosince 2006 v 14:44 | Reagovat

kdo řiká, že nejsem blázen...

9 Nikitka Nikitka | 2. prosince 2006 v 15:08 | Reagovat

juchuu...uz se nemuzu dockat az pujdu na dalsi kapitolku

10 Magráta Sedláková Elánius alias Glum Vlk Angua Magráta Sedláková Elánius alias Glum Vlk Angua | E-mail | Web | 2. prosince 2006 v 18:59 | Reagovat

Teda to je ale napínavý jdu rychle na další:-)))

11 pajikas pajikas | E-mail | 2. prosince 2006 v 21:54 | Reagovat

je to mocinky pekný...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.