6. kapitola - Naprostý šok (1. část)

30. prosince 2005 v 4:05 | Blanch |  + Třináctá komnata
Byla už dávno tma, když je kočáry dovezly do bradavického hradu. Jejich zavazadla byla uložena na chodbě a čekala, až si pro ně přijdou skřítci.
Harry, Ron, Hermiona i Ginny zamířili rovnou do Vstupní síně. Opět byla vyzdobena slavnostně, jako každým rokem, když začínal nový školní rok.
"Harry," uprostřed dveří ho zarazila profesor Brumbál, ředitel školy.
"Ano, pane?" Ochotně k němu přistoupil. "Víš, jaká je tvá prefektská povinnost, takže ti jen sděluji, že nové heslo do nebelvírské věže je Nuntia vetustatis."
`Už vidím, jak si tohle prváci zapamatují, a co teprve Neville!´
"Děkuji,pane, " jakmile dozněla poslední hláska, profesor s milým výrazem ve tváři odkráčel bokem, přímo mezi prvňáky, aby je mohl přivítat. Harry si nostalgicky vzpomněl na den, kdy tu byl poprvé a jak nervózně vyčkával, kam ho Moudrý klobouk zařadí. Kdysi si naivně myslel, spolu s Ronem, že zkouška zařazování bude hrozně bolet. Pobaveně se nad touto myšlenkou pousmál. Kam a ty vtípky Fred s Georgem pořád chodí, nachytali je i na tohle.
Prošel vstupní síni a zamířil rovnou na večeři, kde už na něj u stolu čekali Hermiona, Ron i Ginny.
Uprostřed cesty ho však někdo zarazil.
"Ahoj Harry."
Harry se zahleděl do temně hnědých očí blonďaté dívky, "Ahoj Marino," usmál se, "jak se máš? Jaké bylo lét?!" Načež si uvědomil absurditu svého dotazu. Jaké asi tak mohlo být léto, když jí umřel bratr? "Promiň, já.."
"Nemusíš se omlouvat," usmála se, "mám se dobře a léto bylo docela fajn. Znáš to, rodiče byli celé léto skleslí, ale já se řídím heslem, že život nekončí a musí se dál žít!"
"To je dobře," myšlenky mu ihned sklouzly k Noreen. Marina má pravdu, musí dál žít. Taky dál žije, ale i Ron by měl začít dál žít, Noreen by nechtěla, aby se kvůli ní tolik truchlilo. "A co tvá moc?" Ztišil hlas.
"Jo, dobrý, už to umím ovládat, ale dalo mi to práci. Učila jsem se na bratrovi. Víš, Curtis je moták, nezdědil žádnou moc ani čarodějné schopnosti, takže to šlo líp s ním manipulovat, ale děsně jsem ho štvala!" Zahihňala se. "Teda, kdybys věděl, co má třiadvacetiletý kluk v hlavě, to by člověk nepobral!" Rozpovídala se. Takovou ji Harry neznal. Loni to pro něj byla ještě malá holčička, stydlivá a uzavřená, ale letos byla nějaká jiná. Dokonce se mu zdálo, že i o něco vyrostla a zženštila. Už to nebyla ta drobná dívenka s culíky, začínala mít co do krásy pravé ženy.
"No, to mi když tak povíš příště, támhle na mě čekají kamarádi," ukázal prstem. Marina ožila. Když Harry viděl její výraz ve tváři, nemohl si pomoci. "Pojď semnou, jistě tě rádi uvidí."
"Tak dobře." Ani chvilku nezaváhala a následovala Harryho ke stolu.
"Mimochodem, tohle je Ginny, Ronova sestra," poukázal na dívku sedící vedle Hermiony.
"Já vím, my se známe," usmála se, "zdravím Ginny."
"Ahoj, Marino!"
"No moment, odkud se vy dvě znáte?" Bylo zřejmé, že ani Hermiona s Ronem nevěděli, že se tyhle dvě znají.
"No odkud, odtud, ze školy. Kdysi dávno jsem Marině několik přísad do Lektvarů, docela náhoda," zazubila se Ginny.
"Jo, ale moc mi pomohly, ještě jednou díky," opáčila blonďatá dívka.
"Nemáš vůbec zač, už je to fakt hodně dlouho. Možná dva roky?"
"Asi tak přibližně," přikývla, "no nic, nebudu vás rušit, ráda jsem vás všechny viděla. Zase půjdu ke svému stolu, za chvilku by mělo začít slavnostní zařazování," usmála se a ladným krokem odkráčela k vedlejšímu stolu.
Harry postřehl, jak se za ní Ron zvědavě otáčí, ale jakmile si Ron všiml, že se na něj jeho kamarád dívá, ihned uhnul pohledem a stočil obličej zpátky ke svému talíři.
Hermiona, jakoby vycítila Ronův zájem o Aladarovu mladší sestru, stočila rozhovor na jiné téma: "Všimli jste si při vchodu těch hlídačů?"
"Cože?" Harryho Hermionina otázka naprosto odpálkovala, poněvadž když vcházel dovnitř, vůbec žádných hlídačů si nevšimnul. Ohlédl se zpět ke vstupním dveřím a opravu. Na každé jejich straně stál jeden zavalitý chlapík s hůlkou připravenou v ruce. "To tu čekají nějaký bombový nálet nebo co?" Podivil se, ale bylo mu jasné, proč tu asi jsou. Jen mu vždycky připadalo, že tohle Bradavice nemají zapotřebí, vždyť je to nejlépe hlídané místo v Anglii.
"Já si myslím, že jsou to Bystrozoři," prohlásila vznešeně Hermiona a přehlížela Harryho ironickou poznámku.
"To tu jako budou celý rok?" Zamumlal Ron a za celou dobu mlčení konečně přispěl do rozhovoru. "Nevím, ale všichni tři dobře víme, proč tady asi jsou, ne?"
"No jasně," souhlasil s Hermionou Harry, "po té události v Malém Visánku se dalo čekat, že by se už Popletal mohl konečně vzpamatovat a uvěřit mně i Brumbálovi, ačkoliv jsme se mu to celá ta léta snažili vysvětlit, že je Voldemort opravdu zpátky."
Ron se vedle Harryho zacukal a málem nepopadnul dech.
Nebýt drobné zrzavé dívky s pihami po nose, která se náramně podobala Ronovi, a která si sedla těsně vedle Harryho, by ani jeden z nich nepostřehnul, že mezitím začalo slavnostní zařazování prvňáků do kolejí.
Harry, zároveň s Hermionou i Ronem ihned zvědavě stočil zrak z učitelskému stolu, před nímž byla stolička, na které ležel tolika známý klobouk plný záděr a záplat a u něj stál profesor Kratiknot.
"Slyšeli jste ho někdo zpívat?" To už se z transu probrala i Ginny, která s obrovským zaujetím sledovala zmíněné dva Bystrozory u vchodu. Všichni tři se na ni s úsměvem na tváři zadívali, ale hned na to obrátili svůj zrak do řad budoucích prvňáků.
"Harry," drcnul do něj Ron, "podívej," jeho prst mířil do davu začínající studentů, z něhož čněla vysoká postava. "Myslíš, že..-." nechal otázku nedopovězenou.
Harry se podíval směrem, kam ukazoval. Hned mu bylo jasné, co svou otázkou Ron myslel. Mezi prváky byla dívka, stejně jako loni Noreen, která zřejmě přestupovala z jiné školy. Vůbec nevypadala na jedenáct let. Vlastně tak nějak výrazově vypadala o hodně starší, ne-li už dávno dospělá. Harry si ji takhle z dálky nedokázal pořádně prohlédnout, ale s určitostí mohl tvrdit, že má dlouhé havraní vlasy po pas, je poměrně vysoká a štíhlá. Nemohl se zbavit dojmu, že mu ale někoho připomíná.
Chvilku mlčel, přemýšlel nad tím, jak to asi muselo zapůsobit na Rona, který se takhle seznámil se svou láskou a po roce ji náhle ztratil. Tahle dívka přišla přesně jako Harryho vzdálená sestřenice Noreen. Byla to tatáž situace jako před rokem. Raději neodpověděl, neměl chuť vzpomínat a už vůbec ne teď. Nechtěl, aby se Ron opět ponořil do té své nostalgie a aby byl zase úplně mimo, už tak byl rád, že teď konečně trochu komunikoval, i když ne příliš, ale přesto.
"Harry," drcla do něj Hermiona, "hej, Harry, posloucháš mě?" Harry se vytrhnul z přemýšlení, vůbec si nevšimnul, že na něj jeho kamarádka už hodnou chvíli něco mluví.
"Cože?" Otočil se prudce jejím směrem. "Říkala si něco?"
"Nezdá se ti to divné?" Řekla bez okolků, jakoby měl Harry chápat, o čem to vlastně mluví.
"Co?" Nechápal.
"Říkala jsem to, vůbec si mě neposlouchal. Právě jsem Ronovi říkala, že je divné, že tu není profesorka McGonagallová. Když jsem dorazila, heslo nebelvírské koleje mi sděloval Brumbál a teď.. zařazování má na starost Kratiknot. Profesorka McGonagallová tu není!"
"Cože?" Teprve teď to všechno Harrymu docvaklo. Hermiona má pravdu. Proč mu nepřišlo divné, že mu heslo koleje sděloval Brumbál? Proč mu ani na chvilku nepřišlo zvláštní, že prvňáky zařazuje Kratiknot? Plesknul se do čela. "Co s ní asi může být?"
"Co ty víš, třeba má nějakou práci pro Brumbála," vložila se do toho Ginny. "Vždyť to víte, že se přece snaží všemožnými prostředky bojovat proti Vy-víte komu, třeba má McGonagallová nějaké poslání."
"To mi teda řekni jaké, stará osamělá ženská a poslání?" Mračil se Ron. "Ne, to je blbost, co třeba.. třeba musela někam nutně odjet nebo má nějaké zdravotní potíže, konec konců, taky nebyla zrovna nejmladší."
"Nemluv hlouposti, Ronalde," spřáhla ho Hermiona, "za tím bude něco víc. Uvidíme, co nám řekne Brumbál, musí pro to být logické vysvětlení. Dívala jsem se ráno do Věštce, ale nic, co by tohle vysvětlovalo, tam nebylo."
Mezitím, co Hermiona, Ginny a Ron dál vedli debatu, co asi tak může být s profesorkou McGonagallovou, v zařazování došla na řadu ona dívka. Harry nastražil co nejvíc uši, aby zřetelně slyšel její jméno, jestli by mu to náhodou něco neřeklo, poněvadž měl opravdu pocit, že tu holku už někde viděl. Chvilku se zapřemýšlel, nakonec zjistil, že jméno Beatrice Gabestoneová mu vůbec nic neříká. Ale ještě o mnoho víc ho zarazilo, že jakmile se dívka posadila na židličku, Moudrý klobouk s obrovskou vervou a bez jakéhokoliv váhání zakřičel ZMIJOZEL! V tu chvíli se ke zmijozelskému stolu zadíval i Ron a pozoroval, jak si k němu dívka přisedá hned vedle Draca Malfoye, který se jako vždy tvářil nadmíru povýšeně. A teď ještě o mnoho víc, když si k němu přisedla Beatrice.
"Nevíte někdo, do kterého ročníku ta holka jde?" Zajímalo ihned Rona, který z ní nespustil oči. Ona si toho po chvíli všimla a vpila se do jeho očí také. Nakonec se mile, na zmijozelskou studentku až neobvykle, usmála a stočila hlavu bokem.
"To je to jediné, co tě zajímá, když se objeví hezká tvářička, viď?" Opáčila útočně rozzuřená Hermiona.
"Nemám tušení," odpověděl na rovinu Harry a něco na tom jejím úsměvu ho zamrazilo.
Ron se opatrně sklonil k Harrymu a tichounce zašeptal: "Viděl si to? Ona se na mě usmála!"
"Jo," přiznal Harry, "ale něco se mi na tom úsměvu nelíbilo!"
"Jsi jen předpojatý vůči Zmijozelu," odseknul naštvaně Ron, "prostě se ti nelíbí, že se usmála na mě a ne na tebe!"
Harry se nafouknul jako žába, "No prosím. Já nevím, kdo z nás tu pořád tvrdí, že Zmijozelští jsou prolezlí špatností až do morku kostí, hm? Navíc, nezkoušej na mě tuhle uraženou ješitnost, když chodím s tvojí sestrou!"
Ron zmlknul a dal raději přednost Brumbálovu proslovu před hádkou s Harrym, navíc takhle při začátku roku a zrovna, když se všichni chtěli dozvědět, jak je to vlastně s ředitelkou jejich koleje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terulka Terulka | E-mail | Web | 30. prosince 2005 v 9:58 | Reagovat

Supeer! Už jdu na druhou část:o))) pokud tu je... aha, tak je.... Blanch and Sirius na hrad:o))

2 Blanch Blanch | 30. prosince 2005 v 13:47 | Reagovat

:))))

Koukám, že tam mám ředitelka školy..ehm..jdu to přepsat...

3 Huculka Huculka | 6. ledna 2006 v 16:02 | Reagovat

Skvělý, zase napínavý s otevřenym koncem, to je fajn, už jdu honem na další kapitolku...ehm, proč tam je obrázek s Brumbálem,McGonagallovou a Snapem?

4 Blanch Blanch | 6. ledna 2006 v 17:14 | Reagovat

To není Snape, to je Sirius...

A je to proto, protože se o tyhle tři jedná..

Tohle nemá otevřený konec, tohle jen první polovina kapitoly, která se mi tu celá nevlezla :)

5 Peggie Peggie | 19. ledna 2006 v 21:51 | Reagovat

hmmm... sqělý, jako vždy... už začínám tušit, co je se Siriem... :-)

6 Glum Vlk Glum Vlk | E-mail | 28. února 2006 v 20:47 | Reagovat

Víš ,že ten obrázek, vypadá jeko ilustrace z Kedrigerna?

7 Blanch Blanch | 28. února 2006 v 23:08 | Reagovat

Sice nevím, co to je..ale nevím :)

8 Helesika Helesika | E-mail | 28. února 2006 v 23:47 | Reagovat

dobrý

9 Blanch Blanch | Web | 1. března 2006 v 11:11 | Reagovat

:)

10 Nymfa Nymfa | 1. března 2006 v 14:56 | Reagovat

Nádhera!

11 Glum Vlk Glum Vlk | E-mail | 15. března 2006 v 21:31 | Reagovat

To je taky o kouzelníkovy, skoro všechny knihy o něm jsem přečetla, jsou dobré, taky si je přečti,  jsou skoro stejné jako o Harrym , ve svých teď nevím v kolikátých narozeninách se hrabal vknihách a dozvěděl se že ten jeho opatrovník je čeroděj a od té doby ho naučil  taky kouzlit ale je zvloáštní že se dožívají vysokého věku, Kadrigernovy je přeba 400 něco let potom zachrání ze zakletí princeznu ,zakletou v žábu osvobodí ale je takový malí háček ona pořád kuňká jako žába a tak se vydávají na cesty aby ji toho zbavili je to strašně legrační kniha, trochu pro pokročlé ale stojí to zato, jsou ještě jiné díli ale to už jsou jiné dobrodružství,puč si je v knihovně ,nebudeš litovat:))))

12 Blanch Blanch | 16. března 2006 v 12:54 | Reagovat

No, já teď mám rozečteno plno jiných knih, takže snad někdy do budoucna..ale díky za recenzi :)

13 Julie Julie | 10. května 2006 v 21:47 | Reagovat

Ron by si měl dát na tu Zmijozelačku pozor něco se mi na ni nezdá.....

14 Blanch Blanch | 11. května 2006 v 13:18 | Reagovat

:))) Už to, že je ze Zmijozelu, že jo :) Tam není nikdy nic dobrého..ale co ty víš, právě, že ona tam může být omylem :)

15 Julie Julie | 11. května 2006 v 20:47 | Reagovat

Hmmm,nad tím se člověk musí zamyslet...

16 Blanch Blanch | 11. května 2006 v 21:34 | Reagovat

To určitě :) Nějaký význam ta postava zřejmě má, jinak bych si ji nevymyslela..i když..zase právě proto, abych všechny zmátla, jsem si ji vymyslela :)))

17 Julie Julie | 12. května 2006 v 20:04 | Reagovat

Ty dokážeš člověka potrápit.

18 Blanch Blanch | 14. května 2006 v 16:40 | Reagovat

jo, to dokážu .)

19 Julie Julie | 17. května 2006 v 18:41 | Reagovat

To je právě to!Nikdy nevím s čím v další kapitole příjdeš

20 Blanch Blanch | 18. května 2006 v 14:56 | Reagovat

:))) To abyste už pomalu měli strach :)

21 Julie Julie | 20. května 2006 v 16:12 | Reagovat

???????:)

22 Blanch Blanch | 20. května 2006 v 17:50 | Reagovat

:)) Ne, jen si dělám srandu..ale jsem hodně sadistická, přiznávám..

23 Julie Julie | 28. května 2006 v 21:11 | Reagovat

Už jsem se lekla že tam přihodíš atomovku:)

24 Blanch Blanch | 28. května 2006 v 23:57 | Reagovat

no, to není špatný nápad...každopádně se tam odehraje něco "většího" :))

25 Verč@ Verč@ | E-mail | 6. června 2006 v 16:26 | Reagovat

uh jejed...sem zvědava..ale mysim,že ma něco společnyho s Balatrix...to jmeno ;-)

26 Blanch Blanch | 6. června 2006 v 19:06 | Reagovat

když myslíš :) Ale nebylo by to špatné.. :) Třeba její "neznámá" dcera, že jo :)

27 Verč@ Verč@ | E-mail | 6. června 2006 v 20:14 | Reagovat

no to jo...ale je ve zmijozelu tak co víš

28 Marry Marry | E-mail | 11. srpna 2006 v 15:02 | Reagovat

Je to good!

29 Blanch Blanch | 11. srpna 2006 v 22:24 | Reagovat

Verčo nesmíš všechny odsuzovat podle koleje..Křiklan byl taky ve Zmijízelu a není zlý... ne všichni musí být takoví...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.