9. kapitola - S kmotry je to těžké

16. listopadu 2005 v 23:32 | Blanch |  + Návrat do minulosti
Seděl tam a koukal na ty dva, co si z něj dělají legraci. "Hele, dneska není apríla, tak já raději půjdu."
"Řekl jsem, sedni si na zadek!" Zvýšil Remus znovu hlas. Sirius se znovu posadil.
"Tak spusťte, nechce se mi tu sedět věčně."
"Jak jsem říkal," pokračoval Harry, jako by se nic nestalo. Opřel se rukama o postel, na které Sirius seděl a z ruky se mu spustil zlatý řetízek.
"Jasně no," řekl poněkud neochotně Sirius a zaujatě si prohlížel konečky svých vlasů a Harry zaslechl něco jako `Mám je roztřepené.´
"Nejsem z této doby. Tento Obraceč času mám ze své doby, od tebe z domu, kde si nějakou dobu bydlel. Bydlím tam taky."
"Cože?" Tenhle dotaz nebyl dotázán se zvědavostí, ale spíše s podtónem nedůvěry. Jako by to nebylo nikdy možné.
"Slyšíš dobře. Jsem syn tvého nejlepšího přítele, tak proč bych nemohl bydlet chvilku u tebe na Grimmauldově náměstí?" Otázal se Harry.
Sirius na něj chvilku hleděl, ale pak s ledovým klidem řekl: "Potterů je hodně, je to běžné příjmení, na tohle mě nenachytáš, Harry."
"Siriusi," zatřásl s ním Remus. "Zkus aspoň trochu spolupracovat!"
"Nechápu, jak mu můžeš věřit, Reme! Takové žvásty!" Okřikl ho Sirius.
"Ty tvrdohlavče, jsi stejný jako moji rodiče!" Zvýšil Harry hlas. "Všichni, až na Rema jste stejní. Vytrvalí a tvrdohlaví, hlavně si stát za svým a nikdy nepolevit. To jo. Pak se mám divit, po kom jsem!" Zahlaholil nakonec.
"Víte co, pánové? Nemám na to náladu," Sirius se naštvaně zvedl z křesla a chystal se ke dveřím. "A Jamesovi to raději ani neřeknu, ještě by ho to víc naštvalo a nechci, aby se ještě víc rozčiloval. Jako by ti nestačilo, Harry, že si úplně rozvrátil vztahy kolem." Podíval se ze zlovolností v očích a na patě se otočil a byl tatam.
"Tichošlápku!" Zavolal ještě za ním Remus, ale bylo pozdě. Už ho neslyšel. Nebo spíš, nechtěl ho slyšet. Načež se Remus obrátil na Harryho. "S ním to budeme mít ještě těžké. Sirius je ještě větší tvrdohlavec, než tvůj táta. Nenechá se jen tak přemluvit. Moc mě to mrzí," dodal soucitně.
"To je v pořádku," založil ruku do kapsy, kde měl být jeho Obraceč, načež ji hned vyndal, vyjeveně a zároveň polekaně pohlédl na Lupina. "Reme, je pryč!"
"Cože?"
"Ten Obraceč, Sirius mi ho sebral!"
"To není možné, ten mezek!" To bylo poprvé, kdy Harry viděl Remuse takovou silou praštit pěstí o nějakou desku. Nikdy ho neviděl, když mu ruply nervy, ale zdálo se, že tohle je zrovna ta situace.
***
Byly Lektvary. Opět. Harry se stále nezbavil dojmu, že Slughorn je pořád stejně otravný jako v jeho době. Ne-li víc. V této době je mladší a má více energie. Aspoň, že si Harryho zaškatulkoval jako obyčejného Browna, který nemá žádné významné přízně.
Natrvalo seděl v lavici s Lily. Od doby, kdy si k němu poprvé sedla, se od něj už nehnula. Vlastně hnula. Ale jen na chvíli, v době, kdy byli rozhádaní a kdy ho Lily nesnášela za to, co jí udělal.
"Tak jak se ti chodí po světě s Obracečem?" Slyšel Harry odněkud hlas svého komplice, Remuse Lupina.
Dalším náznakem konverzace či nekonverzace mu bylo naštvané zavrčení Siriuse Blacka.
"Nestydíš se za to, co si udělal?" Pokračoval Remus ve zpovědi. "Není ti to blbé, takhle někomu ukrást tak cenou věc, která je pro něj vším a závisí na ní jeho život?"
"Kecy, Reme. Vždycky si byl až příliš důvěřivý! Ten Obraceč je můj a už mě neotravuj!"
"Pamatuj Tichošlápku, ty na mě kamenem, já na tebe cihlou!"
"Co tím chceš říct?"
Remus se mile usmál. "Nic, jen, že bys ho měl vrátit. Nepatří ti!"
"Patří. Je to náš Obraceč!"
"Vážně? A jak si tím můžeš být jist? No jen si napiš mátince, aby se podívala, jestli tam ještě váš Obraceč je, no jen to udělej!"
"Nechápu, proč bych to dělal. Nechám si ho. Vše, co se týká mé matky, je už pasé. Já doma dávno nebydlím.. a už vůbec s ní nepotřebuji mluvit, abych věděl, že tohle je náš Obraceč, teď už vlastně jen můj!"
"Však ono se ti to vymstí. Jsi zloděj. Snažíš se přivlastnit si něco, co není tvoje. A navíc ani nevěříš svému kamarádovi. Nedokážeš prozřít. Kdy už konečně dospěješ, Sirie?! Už aby to bylo. Mohl by si konečně poznat, že Harry mluvil pravdu!"
"Jo jasně, hele, víš co?" Otočil se na Náměsíčníka s otrávenou grimasou Sirius. "Nabulíkuj to někomu jinýmu, kdo tomu uvěří. Třeba Péťovi, to je takový naivka, ten to určitě zbaští i s navijákem."
"Mezku!" Zahřměl Remus.
***
Čas plynul rychle. Harry tomu ani nemohl uvěřit. Měl dva měsíce, aby se tady s tím rozloučil a teď už mu zbýval jen poslední měsíc. Ani se nenadal a už se pomalu blížil konec školního roku a zkoušky OVCE. V poslední době se hodně učil. Chodil s Remem do knihovny a snažil se toho do hlavy nasoukat co nejvíc. Ještě před rokem by ho nenapadlo, že bude vůbec skládat zkoušky OVCE. A už vůbec by ho nenapadlo, že zároveň se svými rodiči a kmotrem.
Lily a James už to dávno dali dohromady. Opravdu jim to jako páru slušelo. James se stal velice pozorným přítelem, přestal metat kletby na kdekoho kolem a dokonce si i méně všímal toho šťourala Snapea, kterého Harry nemohl vystát ani tady, protože na něj měl taky pifku.
Bylo to úžasné dívat se, jak se jeho rodiče dávají dohromady. Jak se milují a jak je na nich vidět ta oddaná láska. Lily jenom zářila a James konečně dosáhl toho, po čem tak dlouhá léta toužil.
Všude chodili spolu, drželi se ruku v ruce, šeptali si něžná slůvka, věnovali si polibky a zářivé úsměvy. Kdekdo si mohl všimnout, že rozdělit pár Lily Evansová a James Potter už je nemožné. Dokonce ani Harry už by to nedokázal, ačkoliv se dříve Lily tak moc líbil.
Lily už se na Harryho nezlobila. Stali se z nich docela dobří kamarádi. Občas si půjčili domácí úkoly, občas si vypomohli. Harry ji dokonce opravdu doučoval Obranu proti černé magii na zkoušky OVCE. Lily se už nikdy o nic nepokusila. Tak proč, když už toho pravého našla, i když ho celá ta léta měla před nosem a ignorovala ho.
James na druhou stranu Harryho příliš nevyhledával, ale pokud přišlo na věc a museli spolu mluvit, nesnažil se na sobě znát tu nechuť. Snažil se vyjít mu vstříc a nijak si už neznepříjemňovat poslední týdny školy. Choval se k Harrymu jako se choval k ostatním studentům, kteří mu nebyli blízcí. Choval se k němu jako k cizímu. Mnohokrát Harryho napadlo říct mu, že je jeho syn, tak ať toho nechá, ale nemohl. Jemu ne, jemu to říct nemohl. I když ho ta otcova zášť bolela u srdce, musel to přestát.
Sirius byl den ode dne víc samotářský. Jelikož se James dal dohromady s Lily, už neměl na kamaráda tolik času. A jelikož Remus se hodně bavil s Harrym, což nemohl Tichošlápek ustát, tak jeho společnost také příliš nevyhledával. Zbýval mu Petr, který v poslední době mizel ještě častěji než dřív. Vykládal, že má nemocnou tetu a že tam za ní musí jezdit, že mu odkáže dědictví a podobné věci. Ale tentokrát už mu Sirius tolik nevěřil. I jemu došlo, že v tom bude sakra něco víc, poněvadž tohle už smrdělo lží. Petrovy výmluvy nebyly tak věrohodné a Petr nikdy neuměl pořádně lhát. Sirius ho vždycky prokoukl. Ale když se ho zeptal, co se děje, Petr na něj jen s těkavým pohledem hleděl a nakonec odpověděl, že nic.
Tak se stalo, že společenský Sirius Black, věčný buřič a Poberta, se stáhl do ústraní a pečlivě si připravoval na závěrečné zkoušky sedmého ročníku.
Harry ho nejednou zastihl samotného, jak v tmavém rohu čte nějakou knihu nebo si dělá poznámky. Bylo mu ho líto. Vlastně díky němu, díky Harrymu, se Siriusovi změnil svět. Takhle to Brumbál myslel tou změnou v budoucnu. Co když se Pobertové kvůli němu rozpadnou? Sirius není zvyklý být bez svých přátel, kdyby tu Harry nebyl, měl by na plný úvazek Remuse, ale Remus teď stál při něm a Sirius se s Harrym nehodlal bavit. Měl ho za obrovského lháře.
***
"Harry!" Brumbál zastihl Harryho při cestě na večeři.
"Profesore," přikývl chlapec.
"Už se ti to krátí, viď, hochu."
"Ano, pane," hlesl smutně Harry.
"Já vím, že bude těžké rozloučit se s rodiči, zvlášť, když jsou tvými vrstevníky. Všiml jsem si také, že ses hodně spřátelil s panem Lupinem."
"Ano, to ano," usmál se Harry. "Remus Lupin je skvělý člověk, jak v této době, tak i v mé době. Mám ho rád. Stejně tak svého kmotra, který mě zde ale ignoruje."
"Ano ano, pan Black byl vždycky hodně tvrdohlavý," řekl uznale Brumbál. "Ale potřebuje hodně času, v jádru je to dobrý člověk. Může hrdě prohlásit, že se minul svého rodu."
"Ano, to ano. Já jsem sice paní Blackovou nezažil.."
"Harry, říkal jsem ti.."
"..že nemám nic prozrazovat z budoucnosti," stydlivě se hryzl do rtu, "promiňte, pane profesore, uteklo mi to."
"No, není to tak zásadní informace, alespoň ne pro mne." Usmál se Brumbál.
"Dobrá, tak tedy, sice jsem ji nepoznal, ale dle obrazu na Grimmauldově náměstí vím, že to nebyla zrovna sdílná a milá osoba. Také podle vyprávění mého kmotra. Neměl ji moc v lásce.
Vždycky z ní mám hrůzu, jakmile vkročím na chodbu a ona začne křičet, že jsem šmejd a zrádce a že její syn je zrádce krve.."
"Víš, Harry, Siriusova matka také neměla lehký život. Ono se to na lidech podepíše.."
"Ale to Sirius taky neměl a přesto je to skvělý člověk."
"Ano, Sirius je ale silná osobnost, což zřejmě jeho matka nebyla a ten tlak nevydržela a ovlivnilo jí to život. Sirius se vzepřel. Tak málo mají ti dva společného. Nevím, po kom je Sirius tak odvážný, zřejmě to bude ze stejné větve rodu, ze které tu odvahu zdědila i jeho sestřenice Andromeda."
"To ano."
"No, pokud mě tedy omluvíš, Harry.." Namířil očima ke vstupní bráně a vešel dovnitř, aby se mohl jít najíst.
"Naviděnou, pane." Zkousl. "Možná už napořád, pokud mi Sirius nevrátí ten Obraceč." Harry zaslechl za vedlejšími dveřmi šramot. Chvilku na ono místo zamířil zrak, ale po chvíli to ignoroval. Určitě tam zase paní Norissová honí myši. Aniž by nad tím dál uvažoval, následoval Brumbála a vešel hned za ním. Zamířil rovnou k nebelvírskému stolu.
Dveře vrzly. Zpod čela dveří z ebenového dřeva se vynořila vysoká postava s tmavými vlasy a očima zbarvenýma jako šedivé mraky. Šokovaně se zasekla a hleděla na místo, kde před chvílí právě stáli ten Brown a ředitel školy, Albus Brumbál.
***
Byl předvečer závěrečných zkoušek. Všichni studenti seděli mezi knihami a snažili se do mozků vpravit ještě zbytek informací, které jim unikly.
Harry ležel na své posteli s nebesy a měl zatažené závěsy, aby ho nikdo nevyrušoval. Před sebou měl otevřenou knihu z Přeměňování a právě si opakoval látku ze čtvrtého ročníku. Byl velice nervózní z následujícího dne. Věděl, že stejnou nervozitu pociťoval i v období zkoušek NKÚ, ale to bylo něco jiného. Ještě nevěděl, co to obnáší, i když byly zkoušky jednoduché. Zkoušky OVCE jsou pro budoucnost mnohem důležitější a mohou pro někoho znamenat i celý život. Nechtěl to pokazit. Bylo to pro něj důležité. Aspoň bude mít plnohodnotné vzdělání. Zkoušky OVCE byly mnohem obtížnější, než zkoušky NKÚ a Harry to moc věděl, proto tu teď ležel v knihách a snažil se ještě vylepšit své znalosti.
Kolem slyšel rozruch. Věděl, že tam je Remus a James. Sirius někde lítal, stejně tak i Petr, kterému zřejmě bylo jedno, jak to s jeho budoucností bude. Taky proč ne, když byl pravá ruka samotného lorda Voldemorta a nemusel mít žádnou kvalifikaci. A určitě ho i Temný pán naučil mnoha kouzlům, které obohatily ten jeho zvrácený mozek.
Sirius byl hodně inteligentní na to, aby zkoušky zvládl a Harry věděl z budoucnosti, že je prostě zvládl. Ale stejně se podivoval, kde je. Čekal by, že se dneska bude taky učit. Jako jeho otec a Remus.
Remus zrovna škrábal něco na zažloutlý pergamen. Harry slyšel jeho brk, jak přejíždí řádek po řádku. Mohl s jistotou říct, že je to právě jeho brk, který olizuje stránky pergamenu, protože jeho otec-James, si právě předčítal nějaká zaklínadla.
Pomalu padla noc. Remus s Jamesem už dávno spali. Harry slyšel, jak pravidelně oba dva oddechují. Ale on ještě tento večer nehodlal vzdát. Byla už sice jedna hodina ráno, ale hodlal se na zítřek perfektně připravit.
Teď už měl otevřenou knihu do Lektvarů. Lektvary mu nikdy nešly. Teda až loni, kdy použil Snapeův rádoby deník s vylepšováky. Ale tehdy to byl jen švindl. Co si tedy počne teď u zkoušek? Má mizerné znalosti v tomto oboru a tuhle zkoušky neviděl zrovna růžovými sklíčky.
Odněkud od dveří se ozval zvuk. Harrymu bylo jasné, že někdo přichází.
Nehodlal přestat ve své činnosti. Naškrábal posledních pár slov na pergamen a zalistoval dál v knize Lektvarů.
Najednou kdosi odhrnul závěsy u jeho postele.
Hleděli si z očí do očí.
Harry nedokázal určit, co po něm jeho kmotr chce, ale podle výrazu šlo poznat, že to bude něco důležitého, poněvadž měl vážnou kamennou tvář a chystal se něco říct, což by normálně Sirius neudělal. Zvlášť, když ho přestal mít v této době rád.
"Musíme si promluvit!" Dodal tiše, aby nevzbudil své kamarády Záškodníky.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rebelka Rebelka | Web | 17. listopadu 2005 v 8:13 | Reagovat

Já už fakt nevím, co mám k tomu říct. Jenom, že to je strašně návyková povídka a já už jsem na ní totálně závislá... :))

2 Phyllis Phyllis | E-mail | Web | 17. listopadu 2005 v 10:04 | Reagovat

Jo, já jsem taky závislák :))) A taky jsem hrooozitáánsky zvědavá, jak to dopadne... Moc se těším!!!

3 zuzik zuzik | E-mail | 17. listopadu 2005 v 10:18 | Reagovat

To je supeer povídka!!!Kdy bude dalsi kapitola?Uz se nemuzu dockat...=)

4 hanule hanule | 17. listopadu 2005 v 10:43 | Reagovat

Je to fakt super ..  :) nen tak dal .....

5 Elyssé Elyssé | 17. listopadu 2005 v 10:59 | Reagovat

Úžasná povídka ; ) Kdy bude další kapitola? Nemůžu se dočkat

6 Phyllis Phyllis | E-mail | Web | 17. listopadu 2005 v 11:34 | Reagovat

Krásnej obrázek, Blanch :)))

7 Blanch Blanch | 17. listopadu 2005 v 12:09 | Reagovat

Phyl: No jo, Gary je prostě krásnej!!! :)) Je to moje zlato nejmilovanější :)) Zvlášť, když hraje mou milovanou postavu :))

Všem moc děkuji za komentáře, ten počet mě fakt překvapil, mnohokrát díky..

Reb ty a závislá, tomu se mi nechce věřit.. Na tomhle?

8 Rebelka Rebelka | Web | 17. listopadu 2005 v 12:19 | Reagovat

jj, já a závislá:) Až to skončí, tak nevím, co budu dělat... :) Musíš rychle naplánovat něco dalšího:)) Ale je to fakt super!!!

9 Phyllis Phyllis | E-mail | Web | 17. listopadu 2005 v 12:23 | Reagovat

souhlasím s Reb, musíš naplánovat (až tohle skončí) rychle (jak nejrychleji dovedeš :))) ), vymyslet něco novýho, abych měla díky čemu žít :)))

10 Anet Anet | 17. listopadu 2005 v 12:44 | Reagovat

Prosím napiš ještě dnes další díl,jsem moc zvědavá jestli mu řekne že mu věří.Je to nádherný

11 Gin Gin | E-mail | 17. listopadu 2005 v 14:50 | Reagovat

souhlasím s reb napiš další kapitolku na týhle stránce jsem až závislá

12 HPGirl HPGirl | E-mail | 17. listopadu 2005 v 15:40 | Reagovat

Suuuper-prosím další kapitolku.-)

13 Blanch Blanch | 17. listopadu 2005 v 15:53 | Reagovat

Phyl, Reb: až tohle skončí, tak nic dalšího plánovat nebudu, protože toho mám rozepsanýho moc na to, abych začínala něco dalšího, nového.. a že ty nápady by byly...

14 Bára Káravá Bára Káravá | E-mail | 17. listopadu 2005 v 16:47 | Reagovat

Fakt suprový Blanch.

15 Blanch Blanch | 17. listopadu 2005 v 17:03 | Reagovat

:))) Červenám se..

16 HPGirl HPGirl | E-mail | 17. listopadu 2005 v 17:26 | Reagovat

Blanch:to nemusíš:-).Je to vážně bomba.Kam na ty nápady furt chodíš?:-)

17 Desetikoruna Desetikoruna | 17. listopadu 2005 v 17:54 | Reagovat

Bombastická povídka!!!! Taky se přidávám ke všem závislákům. Akorát mi dochází fakntazie jak tě pořád chválit, nic z toho co znám není dost dobrý.

18 Phyllis to Desetikoruna Phyllis to Desetikoruna | E-mail | Web | 17. listopadu 2005 v 17:56 | Reagovat

Jo, já mám fantazie dost, ale na chválu bohužel už nezbyl ani malý kousek :/

19 Dianka Dianka | 17. listopadu 2005 v 18:02 | Reagovat

je to straaasne naadhernyyy,nemuzu se dockat dalsich kapitol,prosiim rychle=)

20 Blanch Blanch | 17. listopadu 2005 v 18:54 | Reagovat

Phyl: co to povídáš? Musíš své povídky víc profláknout, a pak té slávy bude :)

Všem moc děkuji. Já s esnažím no. Dneska možná ještě bude další dílem, mám napsanou zatím jen polovinu, ale možná to stihnu.

Jinak nápady chodí samy. Stačí se kouknout na utěrku, vidličku, zapalovač nebo nůžky a vždycky mě něco napadne :))

21 Phyllis to Blanch Phyllis to Blanch | E-mail | Web | 17. listopadu 2005 v 19:26 | Reagovat

Moje slova, vždycky se něco najde :)))

22 Rebelka Rebelka | Web | 17. listopadu 2005 v 20:07 | Reagovat

Blanch, Phyllis- jj, taky se mi to tak stává. Poslední dobou jsem se přistihla, že vždycky, když vidím něco zajímavýho, tak už tomu začnu mimoděk vymýšlet příběh... :)) Tomu se už prostě říká posedlost:) Fakt, dopíšu jednu povídku a chvilku vypustím:) (už si to žíkám tak půl roku, ale teď to myslím doopravdu, aspoň doufám :))

23 Phyllis to Rebelka Phyllis to Rebelka | E-mail | Web | 17. listopadu 2005 v 20:24 | Reagovat

Jo, tak to jsem si taky myslela, já dokonce pořád začínám vymýšlet nový a nový místo toho, abych si dala pauzu... Stejně jako Blanch, nevydržím u jedný nebo u dvou, pro mně je to prostě málo :)))

24 Rebelka Rebelka | Web | 17. listopadu 2005 v 20:30 | Reagovat

Phylis- tak to já si dala nepsaný pravidlo, že nejdřív dopíšu jednu povídku a pak teprve načnu druhou. Já, kdybych to neměla, tak bych měla tak dvacet povídek, u každé jednu kapitolu a ani jednu dokončenou. Zatím to naštěstí dodržuku, ale už jen tak tak :))

25 Phyllis to Rebelka Phyllis to Rebelka | E-mail | Web | 17. listopadu 2005 v 20:57 | Reagovat

No, tak to zkusím taky. Slavnostně přísahám, že už nezačnu žádnou novou povídku, aniž bych ostatní dodělala!

Jenom jsem zvědavá, jestli to dodržím :)))

26 Martula Martula | 17. listopadu 2005 v 21:12 | Reagovat

To je hrozně napínavé už se nemohu dočkat jak se to vyvine.:))))))

27 Blanch Blanch | 17. listopadu 2005 v 23:15 | Reagovat

Reb: no a já jich mám(kapitolových) rozepsaných pět :)) Jednorázovky mi třebado půlky napsaný už trčí v pčoítači rok apod. :)) O těch ani nemluvím.. a furt a furt mě napadají nová témata a povídky. A vždycky se hrnu do všeho po hlavě, snažím se dopsat aspoň jednu nebo dvě, abych mohla načnout novou povídku.. Ale taky už si hodně dlouho dávám slib, že nejdříve dopíšu dvě povídky, a pak načnu další..no a prd..ta další měla být Třináctá komnata. Chtěla jsem ji psát až za měsíc..teda vkládat..a prdlajs :)) Už ji tu zase mám. Zase jsem to nevydržela :)

28 Melodye Melodye | E-mail | Web | 18. listopadu 2005 v 21:49 | Reagovat

Je to moc hezký už jsem přečetla od 1.kapitoly až do tadý mě se to moc líbí Blanch si talent!!!!

29 Blanch Blanch | 18. listopadu 2005 v 22:43 | Reagovat

Díky moc za pochvalu..

30 Glum Glum | E-mail | 24. února 2006 v 21:08 | Reagovat

Pěkný.

31 Elvëa Elvëa | 25. října 2006 v 12:55 | Reagovat

Je to fakt super povídka, jenom je problém, že nemám doma net a čtu to po etapách...:(

32 Blanch Blanch | 25. října 2006 v 18:05 | Reagovat

od čeho jsou tiskárny? :)

33 Moony Moony | Web | 26. září 2009 v 21:54 | Reagovat

sůůůper:-) ;-)  ;-)  ;-)  :D

34 Ginniiiiiiiiiiiiiiiiiii Ginniiiiiiiiiiiiiiiiiii | 20. března 2010 v 19:11 | Reagovat

Že by se chtěl omluvit??? ;-)

35 Ginniiiiiiiiiiiiiiiiiii Ginniiiiiiiiiiiiiiiiiii | 20. března 2010 v 19:13 | Reagovat

S tím Jamesem a Lili je to super. :-)  ;-)  :-D  :-P  :D FAKT!!!

36 Ginniiiiiiiiiiiiiiiiiii Ginniiiiiiiiiiiiiiiiiii | 20. března 2010 v 19:14 | Reagovat

[34]:Jako Sirius. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.