5. kapitola - A je to venku

5. listopadu 2005 v 20:17 | Blanch |  + Návrat do minulosti
Dnes byl úplněk. Harry se podíval ven z okna, kde už se pomalu stmívalo.
Před chvílí určitě madam Pomfreyová zavedla Remuse pod vrbu Mlátičku. Harry byl z dnešního večera strašně nervózní. A taky aby ne, doučovat vlastní matku z Obrany proti černé magii, to se nestává každému.
James, Sirius a Petr už byli připraveni. Harry seděl na své posteli, James právě vytahoval svůj Neviditelný plášť a Sirius měl v pohotovosti Pobertův plánek. Petr těkal očima z jednoho na druhého a neřekl přitom ani slovo.
"Tak, Harry, my tě tu tedy necháme. Buď hodný," usmíval se James. "Škoda, že nemůžeš jít s námi, ale bylo by to pro člověka nebezpečné."
"Já vím, to nevadí, kluci," Harry se hlavně modlil, aby jeho otec nezjistil, že má zrovna dneska večer schůzku s Lily.
"Tak se tu drž, Harry." Poplácal ho po rameni jeho budoucí kmotr. "Teda, to je tak divný, měli bychom mu taky vymyslet nějakou přezdívku, co říkáš, Dvanácteráku?" Otočil se na svého brýlatého kamaráda.
"To máš pravdu, Tichošlápku. Říkat ti jenom Harry, to není ono. Každý z party Záškodníků musí mít přezdívky."
Harry se zazubil. Představa, že mu jeho kmotr a otec vymyslí nějakou přezdívku ho velice lákala, moc ho těšilo, že tak vlídně přijali do své pobertovské party. Cítil se opravdu jako jeden z nich.
"Však my už něco vymyslíme, viď Petře?" Oslovil Sirius Červíčka, který se na něj nechápavě podíval. Zřejmě vůbec nevnímal a jeho myšlenky se zastavily někde úplně jinde. Harrymu bylo až moc dobře jasné kde.
V poslední době si kluci všimli, dokonce i James, že je Červíček nějak víc vytěkaný a nervózní. Jako by měl z něčeho strach. Samozřejmě je na to Harry nezapomněl upozornit, což v Jamesovi trochu budilo dojem, že Harry Petra moc rád nemá. Vlastně to v něm budilo správný dojem, poněvadž Harry Petra přímo nenáviděl. Ale snažil se to aspoň trochu skrývat, nechtěl ztratit tátovu důvěru, protože pro něj byl Petr jeden z nejlepších kamarádů.
***
Harry byl s Lily domluvený, že se sejdou přímo v učebně Obrany proti černé magii v sedm hodin večer, hned po večeři.
Bylo už sedm pět a Lily stále nepřišla. Harry už to chtěl pomalu vzdát a vlastně by si i oddychl, když v tom do místnosti vešla ryšavá dívka.
Harry si ji, až nepřirozeně, prohlédl od paty až ke konečkům vlasů. Vůbec to nebyl pohled syna, který si všiml, že to jeho mámě sluší, ale naopak, byl to onen typický klučičí pohled, který mluví za vše.
Po chvíli si uvědomil, že má otevřenou pusu a rychle ji zavřel. Sám za sebe se zastyděl, protože svému tátovi záviděl tak pěknou holku. `Sakra Harry, ty máš Ginny! Co to s tebou je?´
Snad poprvé za celou dobu, co tu byl, viděl Lily v obyčejném mudlovském oblečení. Zřejmě si dala hodně záležet, poněvadž se mu zdála ještě hezčí, než kdykoliv dřív. Na sobě měla tmavé přiléhavé džíny a smaragdově zelené tričko, stejně zbarvené jako její oči, s výstřihem.. Vlasy měla spuštěné k lopatkám, zahlazené za ušima a jen dva pramínky jí spadaly do očí.
Harry se k ní raději otočil zády.
"Ahoj," přistoupila k němu a zářivě se usmála. Stála k Harrymu strašně blízko, tak blízko, aby Harry mohl zaznamenat, jak krásně voní.
`Proboha mami!! Co mi to děláš?!´
"A-ahoj, ehm.." odkašlal si. "Tak, můžeme začít, co říkáš? Ať to máme rychle za sebou."
Lily se mírně zamračila. "A to mi ani neřekneš, že mi to sluší?" Andělsky se usmála, ale v jejím hlase zazněl až příliš ďábelský tón.
Harry znervózněl. "Ehm, no, tak, jo. Sluší ti to."
"To je všechno?" Posmutněla Lily.
"Nejsme tu od toho, abych ti vykládal, jak ti to sluší. Chtěla ses snad učit nebo ne?" Spřáhl ji Harry. Začínala ho štvát. Jestli tu přišla, aby ho sváděla, tak to můžou rovnou zabalit.
Lily se nafoukla. "No jak myslíš. Potter by mě určitě samou láskou sežral."
"Ale já nejsem Po.. James!" Ohnal se Harry. `Já jsem taky Potter, ale trošku jiný, než ty myslíš
"Harry, je ti dobře?" Zeptala se starostlivě. "Vypadáš nervózně."
"Nejsem nervózní," zamával rukama a mračil se přitom. Znovu se otočil ke katedře, kde měl příslušné materiály k doučování a začal se hrabal v pergamenech.
To, co se však stalo, by nikdy nečekal.
"Uvolni se," Lily ho objala zezadu kolem hrudníku. "Jestli chceš, udělám ti masáž!"
Harry sebou trhnul. Otočil se zpátky k ní. "Tak už dost, ma…Lily. Žádnou masáž nechci, ani se nechci uvolňovat. Hezky ti vysvětlím, co budeš chtít vysvětlit, a pak půjdeme zase každý svou cestou."
"No jak myslíš." Lily nezněla, že by ji to trápilo. Opět se andělsky usmála a obešla stůl tak, aby stála naproti Harrymu. Vyzývavě se opřela lokty o stůl, nakonec ruce složila na desku, tudíž výstřih v triku odhalil její dekolt. Harry zavřel oči. Na tohle už se prostě nedalo dívat. Teda, dalo by se, ale kdyby tak místo Lily stál někdo jiný. Třeba Ginny.`Nikdy bych si nemyslel, že má matka je Matahari.´
Kdyby je teď takhle James načapal, už nikdy by Harrymu neodpustil. Tohle by byla poslední kapka. Ještě, že teď zrovna není ve škole. Z toho by se Harry asi nevykecal. A ani sám sobě by si to neodpustil. Ale on za to vlastně nemůže. Nemůže za to, že se ho tu snaží svést vlastní matka. `Na to hezky zapomeň, Lily, žádný incest nebude.´
Lily ihned zpozorovala jeho reakci a aniž by si toho Harry všiml, vítězně se usmála. Obešla stůl a přistoupila blíž k němu, načež se naklonila k jeho pergamenům tak, aby si mohl pořádně prohlídnout její dekolt. Nevinně přitom prohlásila: "Tak jdeme do toho zaučování, co říkáš?" A svůdně našpulila rty.
Harry šokovaně odstoupil. "O co se tu snažíš, Lily? Proboha!" Zvýšil hlas. "My jsme se tu přišli učit.."
"Co blázníš, Harry? A o čem teď asi mluvím?" Zahrála to parádně, ale Harry si byl jist, že v její předchozí větě byla jistá dvojsmyslnost.
"Víš co? Posaď se. Sedni si třeba sem," pokynul rukou k první lavici. "A hezky mi ukaž, v čem plaveš, já se ti to pokusím vysvětlit."
Lily na něj hleděla jako na svatý obrázek. "Nooo… víš, já nevím… nevím, jak.. neumím vytvořit štít, prostě mi to nejde.."
"Cože?" Vyjekl udiveně. "Ale vždyť to je učivo čtvrtého ročníku. Ty chceš, abych tě naučil něco, co se učí ve čtvrťáku?"
"No a proč ne? Já nechci mít v ničem díry, chci mít ve všem jasno. Třeba se mi bude jednou hodit. Hlavně teď, když má lord Voldemort takovou moc."
Harry si ji chvilku prohlížel. `Maminko, blbý štít ti nepomůže. Nepomohlo ti nic. Ale já mu nedovolím, aby tě podruhé zabil. Ne, když jsem tu já!´
"No dobře," hlesl nakonec. "Tak pojď sem." Ukázal před sebe. "Znáš kouzlo?"
"Noo, já jsem asi tehdy chyběla."
"Chyběla," zasmál se Harry. "A jak tě znám, tak ses určitě nezajímala o to, co zrovna v Obraně proti černé magii probírali, viď?" Řekl ironicky a kladl přitom důraz na slovo nezajímala.
"No, jistěže. Ale už je to hodně dlouho a já se to tehdy vážně nenaučila." Zakňučela Lily.
Harry se musel smát. `Ty jsi táááková herečka, maminko! Tak teď už se nedivím, jak ses mohla dát s tátou dohromady. Vždyť vy dva jste se ani nemuseli hledat. Ale že máš výdrž!´
"Tak dobře. Kouzlo zní Protego. Hůlkou přitom mávneš nad sebe. Pokud chceš ubránit sebe, tak nad sebe, ale lze vyslat i štít na někoho jiného, pokud ho chceš ochránit. Kouzlo musíš zvolat, jakmile proti tobě někdo vyšle jiné zaklínadlo nebo kouzlo. Kolem tebe by se měl vytvořit zlatavý štít a kouzlo odrazit. Samozřejmě tenhle štít tě neochrání před zakázanými kletbami, protože ty se nijak odrazit nedají. Tak, zkusíme to?" Lily přikývla. "Já proti tobě vyšlu nějaké kouzlo. Třeba lechtací a ty musíš stihnout vytvořit štít, ať se to odrazí.Bereš?" Znovu přikývla.
"Tak dobře, postav se naproti mně," postavili se do pozic jako v souboji. Harry napřáhl hůlku. "Budu počítat od tří do jedné, jakmile uslyšíš jedna, tak vykouzlíš štít."
"Připravit…," Lily také napřáhla hůlku. "Tři, dva.." hlásil Harry, "jedna…Rictusempra."
"Protego," křikla Lily a mávla přitom hůlkou, ale úplně jinak, než by měla. Její vyřčené kouzlo odletěla kamsi do opačného rohu učebny a ji přitom zasáhlo kouzlo, které vyslal Harry. Začala se strašně smát. Zkroutila se k zemi a pisklavě se přitom hihňala.
"Finite," napřáhl na ní hůlku Harry a doširoka se usmíval. Podal jí ruku, "Pojď, vstaň."
Lily to ale neodradilo: "Ještě jednou," v očích se jí nějak podivně lišácky zablýsklo.
"Dobře, tak znovu. Tři, dva jedna…"
"Rictusempra!" Křikla Lily a zamířila přímočaře na Harryho. Harry nestihl cokoliv říct na obranu a schytal to naplno. Ticho v učebně se proměnilo v hlasitý smích. Harry se snažil rukama škrábat všude, kde to jen šlo, ale nebylo mu to nic platné. Sjel k zemi, kde se svíjel smíchy a kopal přitom nohama. "Za-hihi-zastav-hihi-to-Lily…"
Jenže Lily nic neudělala, sledovala, jak se Harry na zemi všemožně kroutí a hrozně se přitom bavila.
"Lily," zvýšil Harry hlas, ale jeho tón nenabral takovou sílu, jakou by za normálních okolností nabral. Místo toho se strašlivě hihňal, načež sebou trhal ze strany na stranu.
Po chvíli, kdy ze sebe Harry shodil i své brýle, to už Lily přišlo líto a volala formuli Finite.
Harry těžce oddechoval a zamračeně se díval, jak Lily zakrývá pod svou dlaní široký úsměv.
"Tak to bylo nefér," prohlásil. "To chce odplatu," škodolibě se rozesmál a Lily strnula. Rychle vzala nohy na ramena a vyběhla z učebny ven. Harry popadl ze země hůlku, která mu vypadla z ruk,a utíkal rychle za ní.
"Heeej, Evansová," smál se. "Nechtěla si se učit? Zbaběle prcháš!"
Lily utíkala, co jí nohy stačily. "Za cenu svého zdraví to obětuju, Browne," otočila se. Harry už ji doháněl a to se jí nelíbilo. Rychle zahnula za roh a chtěla se mu schovat. Harry vyběhl ihned za ní, ale jakmile zabočil, Lily se mu ztratila z obzoru. Opatrně se otočil, když v tom na něj Lily skočila a povalila ho, přičemž se zeširoka usmívala. "Mám tě!" Harry neudržel rovnováhu a upadl na zem a Lily i s celou její váhou dopadla na něj.
Leželi na sobě na zemi. Lily se hloubavě podívala do Harryho očí a než Harry stihl cokoliv udělat, Lily ho políbila..
Harry zpanikařil. Nemohl nic dělat. Držela ho a nechtěla ho pustit. Zmítal se a chtěl ji odtrhnout.. `Pusť mě, proboha, pusť mě..ježiši..jsi moje matka!!!Sakra!´
"Ehm, ehm..," odněkud zpoza rohu zazněl pohrdavý tón. Lily se od Harryho konečně odtrhla a on to jenom přivítal. Nestihl se podívat, kdo tam stojí, protože brýle mu při pádu sjely z nosu a někam se zatoulaly. Harry hmatal rukama kolem, aby se taky mohl podívat, komu patří ten zastřený hlas. Ale ani nemusel..
"Lily? Harry?"
`SAKRA! Co ten tady dělá? Neměl být náhodou s ostatními v Chroptící chýši?´Harrymu sklouzlo srdce až do kalhot. Rukou nahmatal brýle a nasadil si je na oči.
James stál naštvaně naproti nim a těkal očima z jednoho na druhého. "Tohle jsem si o tobě nemyslel, Harry. Jsi pěkný zrádce." Otočil se na podpatku a odešel. Harry by čekal jakoukoliv jinou reakci, jen ne tuhle. Čekal, že mu třeba dá přes nos nebo ho zakleje a udělá z něj netopýra, ale tohle ne.
"Počkej," volal za ním, "je to jinak, než myslíš. Jamesi stůj!" Už ho nestihl. James dávno zahnul někam do bludiště chodeb.
***
Atmosféra houstla. Harrymu se zdálo, že James proti němu naverboval i Siria. Petr, ten byl samozřejmost. S Harrym si do oka nepadli už od začátku a Harry cítil ty nesympatie i z jeho strany. Jediný, kdo s ním sem tam prohodil slovíčko, byl Remus. Sirius se mu nějak podivně vyhýbala vždycky, když zůstali někde sami, tak raději odešel.
Harry nikdy nechtěl, aby to takhle dopadlo. Vždyť mu bylo tak skvěle. Měl se tu mezi Poberty fakt úžasně a nikdy by ho nenapadlo, že by se tohle mohlo stát. Nenapadlo by ho, že je jeho matka tak houževnatá. Navíc se k Harrymu v poslední době měla víc a víc. Zřejmě si myslela, že v tom polibku opravdu něco bylo. Harry se jí snažil odhánět, ale nenechala se.
"Reme?" Zkusil jeden večer Harry. Remus zvedl oči a pronikavě si Harryho prohlídl. Zřejmě ho taky zklamal a Harry to z něj vycítil. A trápilo ho to ještě víc, než u jeho otce, poněvadž Remus pro něj byl vždycky vážená osoba.
"Potřebuješ něco?"
"Promluvit si."
"Nemám zrovna čas, Harry. Je mi líto. Tohle musím do zítřka přečíst nebo nebudu zítra v Runách ničemu rozumět."
"Jistě," hlesl Harry a otočil se. Nemělo to cenu. Nikdo z Pobertů už neměl chuť mu dát šanci cokoliv vysvětlit. Chovali se, jako by to byla záležitost všech a všichni byli uražení. Ale nevyčítal jim to. Bylo to logické. On, Ron a Hermiona taky vždycky stáli při sobě a všechno si svěřovali. Pomáhali si a byli nejlepšími přáteli, což obnáší i to, že se za své přátele člověk postaví, ať už se děje cokoliv.
"Počkej," Remus sklapl knihu. "Pojď sem." Harry to věděl. Remus není ten typ, co nad člověkem zlomí hůl. Dává druhé šance a důvěřuje jim.
Harry si sedl vedle něj do křesla. Byl čas večeře a nikdo na koleji nebyl. Jen oni dva.
"Chtěl si semnou mluvit?" Pokračoval mladík.
"Ano."
"Dobře. Ale prosím tě, prvně mi vysvětli, jak je možné.. jak si to mohl Jamesovi udělat? Vždyť víš, že.."
"Nech mě teď chvíli mluvit, Reme, prosím." Remus přikývnul. "Já jsem mu nic neudělal. Přísahám," Remus se trochu podezřívavě podíval, ale nic neřekl. "Lily chtěla, abych ji doučoval Obranu proti černé magii. Potřebovala s něčím pomoci a já, když jste odešli do Chroptící chýše, jsem to nakonec přijal, protože bych stejně neměl co dělat. Všechno probíhalo v pohodě, ale pak, když jsme šli zpátky na kolej, Lily se mi za rohem schovala, a pak na mě prostě skočila. Já vážně za nic nemůžu. Neudržel jsem ji a spadl jsem na zem a ona hned na mě. Aniž bych cokoliv udělal, tak mě začala líbat. Snažil jsem se ji odtrhnout, vážně, ale nešlo to. Držela se jako klíště.. než se mi to stačilo povést, tak zrovna přišel James." Sklonil hlavu. "A co ten tam vlastně v tu dobu dělal?
"To už je vedlejší! Ale tohle by na obranu mohl říct kdokoliv, Harry."
"Ale je to pravda!" Obhajoval se Harry.
"Všechno házet na holku, na toho druhého, je vždy jednodušší.."
"Reme, já jsem myslel, že zrovna ty mě pochopíš. Já nelžu!"
"Ale to já nemůžu vědět."
"Prosím, věř mi. Já si vážně nic nevymýšlím, klidně se zeptej Lily."
"Tohle by nebylo příliš etické. Přijít za ní: `Ahoj Lily, promiň, že tě ruším, ale, nelíbala si náhodou v poslední době Harryho proti jeho vůli? Víš, tam někde na chodbě, když vás načapal James.´"
"To ale není vtipné!" Zvýšil hlas Harry.
"Já taky nevtipkuju," takového Rema Harry neznal. Nikdy ho neslyšel zvýšit hlas, ani se hádat. Vždycky všem důvěřoval a nestalo se, že by někoho takhle rychle odepsal. "Tak už to konečně přiznej, Harry. Prostě se ti Lily líbí. Ale mohl si to aspoň Jamesovi říct do očí! Aspoň by věděl, jak na tom je! Zklamal si ho!"
"SAKRA REME, LILY JE MOJE MATKA!!" Vykřikl Harry v afektu, načež si šokovaně přikryl ústa dlaní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Phyllis Phyllis | 6. listopadu 2005 v 8:49 | Reagovat

Doufám, že máš skvělý nápady, protože jinak bych to asi nepřežila. Nic proti, ale týden čekat na další kapitolku je hrozný...             .

2 Annika Annika | 6. listopadu 2005 v 9:22 | Reagovat

Je to nádhera. A teď jsem hrozně napjatá, jak to bude dál :)))

3 Phyllis Phyllis | 6. listopadu 2005 v 10:02 | Reagovat

Já taky... :)

4 Lulinka Lulinka | 6. listopadu 2005 v 11:33 | Reagovat

prosím rychle napiš pokračování jinak se zbláním nemůžu se dočkat jak to dopadne je to ten nejlepší příběh jaký jsem kdy četla!!!!!!!!!!!!

5 Phyllis Phyllis | 6. listopadu 2005 v 11:44 | Reagovat

Souhlasím s Lulinkou!!!

6 Bára Káravá Bára Káravá | E-mail | 6. listopadu 2005 v 14:15 | Reagovat

skvělý příběh, pokračuj

7 Blanch Blanch | 6. listopadu 2005 v 14:29 | Reagovat

:)) Wow, tolik komentářů jsem vážně nečekala :))) No jo, ale když já vážně nemám čas na psaní dalších kapitol, vždycky až tak o víkendu...

8 Lulinka Lulinka | 6. listopadu 2005 v 15:03 | Reagovat

a nestihla by jsi napsat ještě něco dneska??Pjosím

9 Anet Anet | 6. listopadu 2005 v 16:31 | Reagovat

Je to fakt NÁDHERNÝ (všechny povídky od tebe jsou hezké)....Doufám že pokračování bude HODNĚ BRZO...už se nemůžu dočkat =))

10 Blanch Blanch | 6. listopadu 2005 v 16:56 | Reagovat

Luli: :))) Už se stalo..a je to vloženo...

Anet: díky mooooc :)))

11 Glum Glum | E-mail | 19. února 2006 v 17:51 | Reagovat

Tak tohle bylo hustý.

12 Verč@ Verč@ | E-mail | 14. června 2006 v 20:28 | Reagovat

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!TÝ JO!!!

13 Tlapka Tlapka | Web | 23. srpna 2007 v 13:39 | Reagovat

Už hodně dlouho hledám nějakou stránku s dobrými povídkami... ale zase se vracím k staré dobré Blanch.

14 helix helix | Web | 27. února 2008 v 15:56 | Reagovat

hej hustý mě zajímá jak to dopadne :D

15 Moony Moony | Web | 8. září 2009 v 20:30 | Reagovat

to je drsnéé:-D já tohle nepochopím:-D O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.