10. kapitola - Už jen pár chvil

18. listopadu 2005 v 1:51 | Blanch |  + Návrat do minulosti
Harry si Siriuse zkoumavě prohlížel. Co asi může chtít? Přišel ho snad znovu po nějaké době spřáhnout za ten Obraceč, který není jeho, ale on si tak zarputile myslí, že jeho je? Harry už hodně dlouho přemýšlel, co udělá proto, aby mu ho vrátil. Vždyť už mu zbývá jen pár dní a bude se muset vrátit.
Přemýšlel nad všemi možnými variantami, které by souviseli se Siriovou návštěvou. Nad všemi, jen ne nad touhle…
"Na, tohle je tvoje," podával mu onen Obraceč, nad kterým právě Harry přemýšlel. Harry se mu podíval do dlaně a nevěřil vlastní očím.
"Co tě vedlo k tomu, žes mi ho vrátil?"
"Pravda."
"Jaká pravda?" Otřásl sebou Harry. Ale spíš to bylo chladem, který proudil z otevřeného okna.
"Ta, kterou ses mi snažil vtlouct do hlavy, ale já jsem ti nevěřil. Promiň, Harry." Sklopil oči.
"To je v pořádku. Ale co tě najednou přimělo uvěřit? To mě fakt zajímá."
"Víš, slyšel jsem náhodou něco, co jsem asi slyšet neměl." Chvilku se odmlčel a nechal Harry chvilku napnutého. "Tvůj rozhovor s Brumbálem, dneska před večeří."
"Aha," hlesl Harry. "No co. Já jsem se ti to stejně snažil vysvětlit. Takže si neslyšel nic nového, jen pokud.." Zarazil se. Vždyť s Brumbálem mluvili o Siriově matce. O tom, že v jeho budoucnosti už nežije. Mluvili o tom, že je jeho kmotrem.. Tohle opravdu neměl v plánu Siriusovi říct.
"Vím, nad čím přemýšlíš," zahleděl se do jeho zaražené tváře Sirius. "Přemýšlíš nad tím, co všechno jsem slyšel. No, musím přiznat, že opravdu všechno.. A pokud jde o mou matku, je mi jedno, co s ní bude. Od mých šestnácti let už mou matkou není a já s ní nechci mít nic společného. Jen ten pobyt na Grimmauldově náměstí mě poněkud zarazil. Já tam opravdu budu bydlet? Proč?" Zatvářil se ublíženě.
Harryho to na jednu stranu pobavilo, ale na druhou stranu mu bylo líto, že to Siriuse tak vzalo. "Promiň, ale to ti nemůžu říct. Brumbál mi zakázal mluvit o budoucnosti."
"Když ti zakázal mluvit o budoucnosti, tak si nám ani neměl říkat, kdo jsi, ne?"
"Já jsem budoucnost vašich přátel, ne vaše. Lily ani James to neví. A ani by se to neměli dozvědět, protože se jedná o ně. Jsem jejich syn. To, že tobě a Removi jsem řekl, kdo jsem, ještě neznamená, že mluvím o budoucnosti, jen jsem přiznal svou identitu a víc nic. Na vás teď je, abyste udrželi tajemství."
"Dobrá. Hele, ale tohle už mi můžeš říct, protože jsem to stejně slyšel. Já budu tvým kmotrem? Lily a James mě udělali tvým kmotrem?"
Harry se usmál. "Ano, jsi ten nejlepší kmotr, jakého jsem kdy měl." `A vlastně i jediný!´ Pomyslel si.
"Fakt? No to se dobře poslouchá. Rozumíme si hodně?" Zazubil se zvědavě.
"Jsi nějak moc všetečný, Tichošlápku." Cuknul koutkem jeho kmotřenec. "Ale určitě víc, než jsme si kdy rozuměli tady."
"No, pokud jde o tohle.. omlouvám se, Harry. Teď už chápu, že si vážně s Lily nechtěl nic mít. To by nedopadlo dobře."
"No, heh, představ si," zamyslel se Harry, "že bych jako měl zplodit sám sebe. No to ne. Umřel bych. Moje já ve vaší realitě by zaniklo, poněvadž bych se nenarodil. Ale narodil by se můj a mé matky syn. Bože, to je zamotané. Ne, raději ani nad tím nepřemýšlet."
Sirius se smál. "No to by bylo opravdu zajímavé. Ale máš pravdu, asi bys už neexistoval. Protože ty jsi byl stvořen z genů Jamese a Lily." Přikyvoval. "A teď mě napadá, vzpomínám si, jak James pořád mluvil o tom, že máš úplně stejné oči jako jeho milá Lily. A nám bylo zase divné, že jste si s Jamesem tak podobní a ke všemu máte úplně stejné vlasy a nos."
"Jo, to mi u nás říkají pořád. Všichni povídají, jak jsem celý James a jen ty oči, že mám po Lily. Už je to opravdu ohrané."
"Ale tady vypadáš opravdu jako jeho dvojče. Celý rok nechtěli ostatní studenti uvěřit tomu, že spolu nejste do rodiny."
"No a měli pravdu, dělali dobře, když nevěřili, protože my do rodiny jsme," zamrkal Harry a mírně nakrčil koutky úst.
"To je pravda. A je to venku. No, já půjdu spát, Harry. Jsme unavený a navíc nás zítra čeká velký den," chvilku ztichl, načež se znovu nadechl. "Řekni mi Harry, udělal jsem OVCE?" Usmál se škodolibě Sirius.
"Běž spát! Tohle ti neřeknu!" Harry nemohl zůstat chladný a ani trošku se neusmát, protože tohle byl od něj opravdu originální dotaz, který se týkal budoucnosti.
"Jo jasně, tak tedy dobrou. A ještě jednou se omlouvám, kmotřenče."
"To je dobrý, Tichošlápku."
***
Zkoušky OVCE probíhaly obdobně jako zkoušky pátých ročníků. Ale na rozdíl od NKÚ, tyto zkoušky byly zdlouhavější a ještě muselo být ke každému předmětu připojeno pojednání na téma, které si studenti vybrali.
Jako první byly zkoušky z obávaných Lektvarů, z nichž měl Harry největší strach. Ale po pěti minutách z něj tréma opadla a nedopadlo to zrovna nejhůř. Myslel si, že by to mohlo být i horší. Zřejmě mu ty dva poslední roky se Slughornem opravdu něco daly, až se z toho podivil. Předložil komisi pojednání o Protijedech, kterému ze všech látek šly snad nejlépe.
Hned na to měli zkoušku z Přeměňování, kterou Harry zvládnul taky levou zadní. Podle výrazů na tvářích svého kmotra, Rema a otce poznal, že oni na tom jsou úplně stejně. Sirius se dokonce nezapomenul pochválit.
Další den je čekala zkouška z Obrany proti černé magii, na kterou se Harry téměř nepřipravoval a měl z ní nejlepší pocit, protože zodpověděl všechny otázky, předvedl všechna kouzla a opětovně komisi ukázal svého Patrona, ke kterému se však přihlásil sám a dobrovolně, poněvadž v době jeho otce nikdo nevěděl o tom, že tohle pokročilé kouzlo umí. Jako pojednání jim předložil tři svitky týkající se právě Obraceče času. Tímto tématem komisi velice překvapil a nakonec zjistil, že se u něj zvýšila možnost dostat z této zkoušky nejlepší známku. Komisi se totiž pojednání tolik líbilo, že se jim ani nechtělo věřit, když jim Harry zapřel, že by někdy Obraceč použil. Bylo to nutné. Nikdo nesměl vědět o tom, že ho má. Ani školní komise.
Pak už jen zbývala zkouška z Formulí, Bylinkářství, Astronomie a Kouzelnických run, které si pro letošek Harry zvolil jako doplňkový seminář, který však jeho budoucnost ovlivnit neměl.
Hned v polovině ročníku pochopil, že udělal chybu, ale seminář už musel doklepat. Každým dnem ho napadalo, jak to mohla Hermiona celé ty tři roky zvládat. Pro něj to byl velice obtížný předmět. Na jazyky prostě neměl hlavu a runové písmo a tyhle znaky tak trochu spadaly do tohoto oboru.
Byl velice zajímavý, jak to s ním dneska dopadne.
Všechny zkoušky byly po pár dnech skončeny. Harry si oddechnul, protože relativně zvládnul všechny a byl docela na sebe hrdý, že skoro nic nezkopal. Jen ve Formulích se trošku seknul a v Kouzelnických runách sice bojoval, ale nakonec nad nimi vyhrál a docela dobře ten překlad, který mu dali, přeložil. Až se divil sám sobě.
Zbývalo už jen poslat výsledky zkoušek. Harry si sice nebyl vědom, jak to Brumbál provede, ale slíbil mu, že mu výsledky pošle nějakým prostředkem už do jeho doby, což Harryho velice překvapilo zajímalo ho, jak to udělá, ale Brumbál na to už neodpověděl. Mohl si být jen jistý, že výsledky mít prostě bude.
Už měl jen pár dní na to, aby rozloučil. Zbývaly mu přesně tři dny. Tři poslední dny strávené na tomto místě. Jak jen se mohl stihnout rozloučit? Ne, to nedokáže. Nedokáže se od svých "kamarádů" odtrhnout. To nejde. Už nikdy neuvidí a nepozná své rodiče, už nikdy neuvidí svého kmotra. Už nikdy se nebude bavit s Brumbálem a už nikdy nenavštíví Bradavickou školu čar a kouzel. Už nikdy nepojede bradavickým expresem a už si neoblékne školní hábit. Nebude nosit brašnu plnou knih, pergamenů, kalamář a brky. Už tohle nikdy nezažije. Má poslední tři dny, aby se se vším rozloučil. Ale nejvíc ho tížilo, že musí opustit je. Za ten rok toho spolu docela dost zažili a i když si v poslední době zrovna nerozuměli, bylo jim fajn a byli dobrými přáteli. Pobertové hrdě Harryho přijali mezi sebe a věnovali mu kus svého srdce.
Kdyby tak Harry mohl všemu zabránit. Ale něco uvnitř jej mu zabraňoval říct, co se má stát. Něco uvnitř mu říkalo, že to nesmí udělat, i když tak strašně chtěl.
***
Harry bloudil po školních chodbách, v hlavě mu vířilo plno myšlenek. Jen je uspořádat. Má nebo nemá? Má to udělat? Nemá to udělat? Má jim to říct nebo si to má nechat pro sebe? Proč nezměnit budoucnost? Jaké by to mělo následky? Jak moc velké??
Ani si neuvědomil, že zahnul. Bylo už docela pozdě, možná už po půlnoci, což by znamenalo, že Harrymu zbývaly pouhé dva dny.
Sáhnul do kapsy a vyndal Obraceč času. Smutně se na něj zadíval.
`Tak a zase půjdeme domů. Proč já blbec to vlastně dělal? Jen jsem si přivodil další trápení! Bylo mým osudem tě najít? Proč? Nemusel jsem se tam vůbec hrabat a ty by ses mi nedostal do rukou. Já bych teď nebyl na sračky.. ano, už musím být sprostý, protože to jinak nejde.. a byl bych v klidu doma. Nic bych necítil, smířil bych se s mým světem a tohle bych nezažil. Nepoznal bych Poberty a nemuselo by se mi po nich stýskat. Teď ještě víc mi budou moji rodiče chybět. Co já si jen počnu? Proč? Proč se to muselo stát?
Táta, ten mi bude chybět. Je to správný kluk. Zastane se přítele a bránil i mámu, i když věděl, že ona o něj nestojí. Dokázal přemoci svou žárlivost a přijal mě za svého kamaráda.
Máma, máma je moc hodná holka, ačkoliv cítila proti mně zášť, přešla to a zase z ní byla ta fajn holka. Je moc pěkná. Asi jsem po tátovi zdědil vkus na holky. Lily je spravedlivá a jde si za svými cíly.´ Pousmál se. ` Ano, to jde. Naháněla mě fakt dlouho, než jsme si to vyříkali. A že teda měla metody, taková stíhačka, to bych si ani nepomyslel. Ale měla kuráž a vytrvalost, to se musí uznat.
A oba dva jsou tak tvrdohlaví a zábavní. No, tak už vím, po kom mám být tak zarputilý.
Sirius, ano, to je přesně ten Sirius, kterého znám. Vždy stojí při svém příteli a je tak vtipný a neopatrný. Snadno překročí školní řád, neposlouchá nadřízené a má svůj svět, ve kterém mu nikdo nebude nařizovat. To je přesně on. Další tvrdohlavý mezek. To se pak člověk ani nemůže divit, že se spřátelil zrovna s Jamesem Potterem. Sirius je úžasný. Taky dokáže uznat svou chybu.
Hrozně mě mrzí, že jsem se nestal tím zvěromágem, i když bych to asi stejně nestihnul. Ale přece, pokusit jsme se mohl. Mohl jsem s nimi strávit úplňky a mohli jsme být spolu a zažívat legraci i venku.
Remus, ten je stále stejný. Empatický a citlivý člověk, který nad nikým nezlomí hůl a naslouchá. Dokáže se vžívat do problémů jiných, dokáže pomoci a povzbudit. Je to úžasná osobnost. Aspoň, že on v mém světě žije. I když je to jen malá cena útěchy. Ale přesto. Je něco jako babička vrba, které můžu cokoliv říct a nikdy mě nepotopí. Je to věrný přítel a nikdy by nezradil. On ne.
Ale Petr. S tím jsem se snad ani za celý rok nebavil. Možná jsme si prohodili jedno slůvko nebo větu, ale jinak nic nevím. Jak taky, když byl věčně u toho slizkého hada Voldemorta. Už tady to začalo. Jen mě mrzí, že na to ti ostatní tři nepřišli. Měl bych jim to říct? NE!´ Ozval se druhý hlásek v Harryho hlavě.
`Petr je křivák a je přesně takový, jakého jsem poznal. Hodně se stranil, proč to klukům nepřipadalo tak důležité a věřili mu? Nechápu to. Ale, na druhou stranu, oni nevědí to, co já. Měl bych jim to naznačit. Aspoň tohle ano. Petr si nezaslouží být živ, ne podruhé. Nesmím to podruhé dopustit.´
Náhle ho z přemýšlení vytrhly nějaké kroky. Spíš to byl běh, než kroky. Dva páry bot se k němu blížily. Kdo to mohl asi být?
To ale po chvíli, dle hlasu, poznal.
"Hej, Juniore, stůj, kdo má za tebou běhat!" Volal na něj jeho kmotr.
"Juniore?" Podivil se Harry.
"Jo."
To už k němu přiběhl Remus. "Víš, jak jsme ti slíbili tu přezdívku?"
Harry přikývnul.
"No, tak tady ji máš," zazubil se vlkodlak. "To vymyslel Tichošlápek. Když si ten Jamesův synáček, tak proč ne."
"Junior, bože, myslel jsem, že budete originálnější!"
"No dovol?!" Zachmuřil se Sirius. "Já myslím, že ti to sedí jako ušité!"
"No jo, no jo. Stejně už tu budu jen dva dny, tak je to jedno."
"Vážně musíš domů?" Zeptal se prosebně Remus.
"Vážně. Brumbál by mi nedovolil tady zůstat."
"A co kdybychom mu do číše nalili lektvar Zapomnění?" Usmál se Tichošlápek. Remus se na něj vyděšeně ohlédl.
"Neblázni," pochechtával se Harry. Ale musel uznat, že je jeho kmotr vynalézavý. Jak jinak, co by se taky od něj dalo čekat.
A v tu chvíli, tehdy.. se Harry rozhodl. Když ty dva tak detailně pozoroval, rozhodl se. Musí jim to říct! On musí, je to prostě jeho povinnost a nesmí dopustit, aby se minulost opakovala. Zvlášť tahle, nepovedená, minulost.
"Kluci.."
"Ano Harry?" Ozvali se dvojhlasně Remus a Sirius.
"Musím vám něco říct!"
Oba dva se na sebe podívali, a pak zvědavě a zkoumavě upřeli zrak na Harryho.
"Ale v soukromí," dodal tišeji Harry.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 HPGirl HPGirl | E-mail | 18. listopadu 2005 v 7:21 | Reagovat

Suuuper...další kapitolku prosím.-)

2 Rebelka Rebelka | Web | 18. listopadu 2005 v 9:46 | Reagovat

No jo, jako vždycky:) Jenom teď doufám, že mi neuděláš pořádnou čáru přes rozpočet :)

3 Martula Martula | 18. listopadu 2005 v 11:15 | Reagovat

Neřekne jim to že ne?! To nesmí! Junior to je skvělá přezdívka poprskala jsem si obrazovku , jak jsem vybouchla síchy.:))) Je to vážně SKVĚLÝ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

4 Phyllis Phyllis | E-mail | Web | 18. listopadu 2005 v 13:42 | Reagovat

Jo, Junior... :))) Skvělý! Ani nevím, co mám chtít... snad aby jim vyklopil pravdu... ale ne, když změní minulost, zabije tím spousty lidí. Jediný možný řešení je, že by v TÝHLE době porazil Voldemorta, zachránil by jak svět, tak i rodiče a kmotra...

5 HPGirl HPGirl | E-mail | 18. listopadu 2005 v 14:03 | Reagovat

Necháme se překvapit,ale doufám že to bude co nejdřív...jsem moc zvědavá!.-)

6 Blanch Blanch | 18. listopadu 2005 v 14:33 | Reagovat

:))) No, myslím, že s konečnou variantou vážně nepočítáte :))

7 Rebelka Rebelka | Web | 18. listopadu 2005 v 14:47 | Reagovat

Blanch- doufám, že to není to, co si myslím, a co teď zrovna zpracovávám... :)

8 Blanch Blanch | 18. listopadu 2005 v 15:02 | Reagovat

Řekni mi, co myslíš a já ti řeknu, jestli to tak je nebo není :)

9 Rebelka Rebelka | Web | 18. listopadu 2005 v 15:04 | Reagovat

dobře:) Není to tak, že se nakonec věštba obrátí?? Jakože Voldy nezaútočí na Potterovi ale na Longbootomovi??? Že ne...

10 Blanch Blanch | 18. listopadu 2005 v 16:46 | Reagovat

Ne, to opravdu ne :)) To nemá nic s Voldíkem společného :)

11 Lulinka Lulinka | 18. listopadu 2005 v 16:58 | Reagovat

Prostě úžasný jako vžydcky.Rychle pokračování jsem napjatá jako struna jak to všechno dopadne :)))

12 Madluška Madluška | 18. listopadu 2005 v 17:26 | Reagovat

Tento příběh čtu od začátku a je prostě úžasný. Jen by mě zajímala jednaa věc, proč máš na ff trošku jinak označené kapitolky? Myslím jako čísla. A doufám, že pokačování bude co nejdříve.

13 Blanch Blanch | 18. listopadu 2005 v 17:53 | Reagovat

Na ff. si nemůžu vybírat, jak je označit, tam se to označí automaticky samo..

Tady to začíná tak, jak má.. Prologem..Prolog není první kapitolou, ale úvodem... na ff to taky začíná prologem, jen si to ff systém označil za první kapitolu.. to není moje chyba a řídit se podle ff fakt nehodlám, protože ej to moje povídka a já si ji označím podle seb, tudíž je to jinak...

Ale jinak díky moc :))

14 Rebelka Rebelka | Web | 18. listopadu 2005 v 18:53 | Reagovat

Ufff, tý jo, víš, jak jsem si oddychla??? Já už myslela, že budu muset zase měnit celou povídku:))

15 Phyllis Phyllis | E-mail | Web | 18. listopadu 2005 v 20:03 | Reagovat

Hele, kde je Galerie atd???

16 Phyllis Phyllis | E-mail | Web | 18. listopadu 2005 v 20:03 | Reagovat

Dobrý, ono to ještě nenaběhlo

:)))

17 Blanch Blanch | 18. listopadu 2005 v 20:23 | Reagovat

To víš, zase změna desingu

18 Barborka(Siriuska) Barborka(Siriuska) | E-mail | Web | 18. listopadu 2005 v 20:38 | Reagovat

:-*

19 Phyllis Phyllis | E-mail | Web | 18. listopadu 2005 v 20:53 | Reagovat

Chápu, taky něco plánuju, ale ty šeříkový barvy mi zatím seděj, tak to ještě chvilku vydržím :)))

20 Blanch Blanch | 18. listopadu 2005 v 21:09 | Reagovat

Barborkooo..ahooj zlatí .)

Phyl no, s tímhle už taky snad vydržím, to se mi docela líbí..

21 Phyllis Phyllis | E-mail | Web | 18. listopadu 2005 v 21:43 | Reagovat

Jo, je to hezký :)))

22 Melodye Melodye | E-mail | Web | 18. listopadu 2005 v 22:08 | Reagovat

Je to super jsem zvědavá jestli jim Harry řekne že je Červíček s Voldemortem a že mu James a Lily svěřili to tajemství. Moc skvělí povídka.

23 Dianka Dianka | 18. listopadu 2005 v 22:18 | Reagovat

Prosiim dalsi kapitolku,vazne pises mooc krasny povidky,vcetne tehle=)))=))=)

24 Blanch Blanch | 18. listopadu 2005 v 22:43 | Reagovat

děkuji.. já za chvilku nebudu znát ani jiné slovo, pořád jenom děkuji...

25 Melodye Melodye | 19. listopadu 2005 v 8:40 | Reagovat

Není zač doufám ře bude brzy pokračování.

26 Phyllis Phyllis | E-mail | Web | 19. listopadu 2005 v 10:20 | Reagovat

My tady žebroníme :))) Ale taky je o co, že? No jasně, Blanch, jsem zvědavá, jak to teda dopadne... Já už svůj názor řekla nahoře, nebudu ho tedy opakovat :)))

27 Blanch Blanch | 19. listopadu 2005 v 14:50 | Reagovat

No jo, no :)) Dneska se pokusím další kapitolu dodat.. mám ji rozepsanou, ale teď jsem právě rozjela další věc, která mi zabere spoustu času..

28 Phyllis Phyllis | E-mail | Web | 19. listopadu 2005 v 18:30 | Reagovat

Další věc??? A jakou??? Ploším, žekni mi to!!!

29 Blanch Blanch | 19. listopadu 2005 v 18:41 | Reagovat

Ale..s Nancy chytáme stránky o okultismu..

30 Phyllis Phyllis | E-mail | Web | 19. listopadu 2005 v 18:48 | Reagovat

Jo, aha :)))

31 Blanch Blanch | 19. listopadu 2005 v 18:57 | Reagovat

Nemáš nějaké tajemné povídky, které s enetýkají HP? Ale prostě třeba opravdových zkušeností? Něco s duchy, satanismu, magii, prapodivné zážitky, ufo, kruhy v obilí :)) Prostě o záhadách..

32 Desetikoruna Desetikoruna | 19. listopadu 2005 v 19:06 | Reagovat

Prostě skvělý. Já doufám že jim o Petrovi všechno řekne! Už se nemůžu dočkat další kapitoly!

33 Phyllis Phyllis | E-mail | Web | 19. listopadu 2005 v 20:07 | Reagovat

Ne, ale když na něco narazím, dám vědět :)))

34 Phyllis Phyllis | E-mail | Web | 19. listopadu 2005 v 20:30 | Reagovat

Blanch, přečti si maily, psala jsem ti :)))

35 Glum Glum | E-mail | 19. února 2006 v 19:01 | Reagovat

Ach, já brečím.

36 Verč@ Verč@ | E-mail | 18. června 2006 v 21:10 | Reagovat

Takto je važně husty

37 Moony Moony | Web | 26. září 2009 v 22:03 | Reagovat

junior je vážně skvělý:-D:-D hey co jim řekne?? přemýšlím a nic mě nenapadá.. jdu raději číst:-) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.