70. kapitola

24. září 2005 v 14:36 | Blanch |  + Dědicové mágů
Všichni tři zmlkli. Hermioně utekl tichý vzlyk strachu a Ron ztuhl jako solný sloup. Harry opatrně přišlápl ke dveřím. Mírně je pootevřel a chtěl nakouknout do chodby, aby se lépe podíval, odkud se line onen zvuk. Já blbec. Jak jsem mohl zapomenout na Pobertův plánek?
Pootevřel ještě víc, protože nic nebylo vidět, ale slyšel, jak se kroky blíží k nim. Ještě, aby to byl Snape. To by byl s námi konec! Když vystrčil hlavu, aby se naklonil, někdo ho popadl za ramena a násilně ho k sobě otočil.
Harrymu se zatajil dech a překvapeně otevřel pusu.
"Noreen!"
"To jsi nečekal, viď?"
"Co ty tu děláš?"
"Už vás nějakou dobu sleduju. Kam máte namířeno?"
"No..my..," v tu chvíli do dveří vstoupil i Ron a zatvářil se úplně stejně jako Harry před chvílí.
"Noreen?"
Dívka se pobaveně rozesmála: "Tak kam jdete?"
"N-nikam!" Řekl Harry, aby ji nějak odradil.
"Nevěřím ti, Harry. Slyšela jsem, o čem se bavíte. Jdu s vámi!"
"Vyloučeno!" Dodal Ron.
"Žádné vyloučeno, jdu..ať už chcete nebo ne. Jinak to půjdu na vás prásknout."
"To bys neudělala!" Žadonil Harry.
"A co když ano? Buď mě vezmete s sebou..nebo jdu za Snapem."
"Snape ne!" Uteklo Ronovi a Harrymu zároveň.
"Musíte uznat," pokračovala Noreen, "že další dědic se vám bude hodit. Ještě nikdy jsem nepodnikla nic nebezpečnýho. Já to chci sdílet s vámi! No tak, Harry. Jsem tvá sestřenice. Jsem stejně stará jako vy..myslíte si snad, že jsem nějaká slepice, co patří k plotně?"
"Ne, to ne, ale.."
"No tak vidíš. Já chci taky ukázat, že ve mně něco je. Chci jít s vámi. Nejsem žádná luční křehká květinka. Chci taky uplatnit své síly.."
"A ty víš, jak je použít?" Usmál se Harry.
"Nooo..," protáhla Noreen, "to ani ne, ale ve vhodnou chvíli se určitě ozvou samy."
"Promiň, Nor..ale.."
"A ty snad víš, jak použít svou moc, Harry?" Věděla, že uhodila kladivo na hřebíček.
"Ano," zalhal Harry, aby zahnal představy své sestřenky o tom, že by měla jít s nimi.
"Tak to ti teda nevěřím. Měla bych dostat šanci. Vždyť Hermiona jde s vámi taky..a to není dědička a nemá žádnou moc. Nejsem tupá, vím, co by se mohlo stát.."
"Jak víš?"
"I když jste mi neřekli o svém plánu," propíchla Rona a Harryho Noreen, "což ještě nevím, jestli vám odpustím, protože to je hřích neříct mi to," zamračila se, "tak vím, o co vám jde. A chci pomoci. Dvě další ruce k dílu přece nevadí. Vždyť, co se může stát? Myslíte si, že umřu nebo co?" Usmála se sarkasticky.
Harry rezignoval: "No jo, přesvědčila si mě. Pojď!"
"Cože?" Obrátil se Ron na Harryho, "To nemyslíš vážně?! Nikam nepůjde. Nebudeme riskovat ještě její.."
"Nech toho, Ronalde," věděla, že nesnáší, když ji takhle říká, znamenalo to, že ji něčím naštval..a v téhle situaci oba věděli, čím, "nejsem nucena poslouchat tvé rozkazy a jsem uvědomělý člověk, který ví, co dělá a rozhoduje se za sebe, takže uhni..nebo," propíchla ho zase tím svým ostrým pohledem, odsunula ho rukou a šla za ním. Raději už nic nenamítal.
Vešla do kabinetu profesorky Diggoryové a naskytl se ji pohled na Hermionu stojící u krbu, která se na Noreen podívala stejně vyděšeně jako kluci předtím.
"Co to?"
"Nemáme čas něco vysvětlovat," skočil ji do řeči Harry, "řekneme ti to pak, teď už není moc času. Měli bychom jít, máš ten prášek?"
"Jasně, tady.."
"Rone, běž první."
"Proč já, Harry?"
"Abys jistil holky, které tě budou následovat.."
"Měla by jít Hermiona, zná o polovinu víc zaklínadel a je chytřejší," uznal ledabyle Ron.
"Nech toho, Rone," začervenala se Hermiona, "ty jsi taky skvělý kouzelník.."
"No snad se nebudete teď dohadovat, kdo je chytřejší a lepší?" Spřáhla je Noreen.
"Ty raději mlč," otočil se na ni Harry, "buď ráda, že jsem přikývl, už takhle to koriguje s našim plánem."
"Hloupost, žádný jste neměli!" Usmála se škodolibě.
Harry jí úsměv oplatil: "No dobře, ale už mlč. Rone," obrátil se na kamaráda, "běž.."
"Dobře," Ron vzal do ruky šedý cestovní prášek a vstoupil do ohně, kde křikl Raddleův statek a v tu rány byl pryč.
"Hermiono? Teď ty!"
Hermiona udělala to samé, co Ron. Vzala si do ruk prášek a s hlasitým výkřikem jmenované adresy zmizela v zelených plamenech.
"Noreen?" Otočil se na ni Harry a podal ji prášek. Přikývla..
Harry už, už pomalu nabíral poslední hrst prášku do svých rukou, za účelem, že bude Noreen následovat, jakmile zmizí v zelených plamenech na území Raddleova statku, jenže v tu chvíli uslyšel další kroky. Ty už byly tentokrát rychlejší a více duněly. A je to v prd…, sakra.. jen ať stačí zmizel Noreen, ať ji nechytnou. Ale co si tam ti tři počnou? To je konec. Dychtivě očekával příchod nějakého z profesorů, ale osoba, která přiběhla, ho výrazně překvapila.
"Počkejte ještě, počkejte..," oddechovala hlubokými vzdechy z běhu, "já…jdu taky!"
"No to snad ne!" Zalamentoval Harry, "Tady je to jak v holubníku!"
Noreen se ještě usmála a dodala: "Co naděláš, nemáme přece čas… Raddleův statek!" A byla fuč.
"No dobrá..ale jestli přiběhne ještě někdo, přísahám, že ho zabiju..vlastníma rukama!" Harry dal Aladarovi nabrat z posledních pár zrnek písku. Nechal ho vstoupit do krbu a odcestovat za svými přáteli. Tohle, až uvidí Ron s Hermionou, tak se propadnou zemí. Hlavně Hermiona!
Nabral si do ruk zbytek písku, který měli na cestu tam. Druhou polovinu, na zpáteční cestu krbem, měla u sebe Hermiona. Naposledy zamknul kabinet, aby sem nikdo nemohl vejít. Postavil se do krbu, zavřel oči a za chvíli cítil, jak ho ledové plameny olizují kolem těla. Cítil mravenčení po celém těle, načež dopadl kdesi na tvrdé podlaze.
Brýle mu spadly kamsi opodál. Někdo je zvedl ze země. Porozhlédl se kolem, viděl rozmazaně, ale stačil postřehnout, že kolem něj stojí čtyři páry bot.
"Tady," podala mu Noreen jeho brýle.
"Harry, můžeš nám vysvětlit, co to znamená?" Ukázala Hermiona naštvaně na svého přítele.
Harry bezmocně pokrčil rameny: "Já jsem si to nevymyslel, Hermiono. To oni. Taky z toho nejsem dvakrát u vytržení."
Zřejmě jí to stačilo, protože už to dál neokomentovala. Nebo už zřejmě ani nebylo co říct, protože už byl tady. On i Noreen. Nemělo cenu je vracet zpět.
Ron i Harry poznali na své kamarádce, jak zatajuje vztek. Jindy by ho dala hodně najevo a všechny by pořádně sjela jak Rusy, ale dnes na to nebyla vhodná doba, ani vhodné místo. Byli tu na tajné misi a nemohli si dovolit kravál ani žádné povyky.
Harry se teprve teď porozhlédnul kolem sebe. Nebylo tu vůbec nic vidět. Všude kolem černočerná tma. Vlastně ani nechápal, jak tu jeho kamarádi mohli tak klidně stát. Jedinou Hermionu napadlo rozsvítit hůlku a trochu si posvítit, i když to moc nepomohlo. Stejně nebylo kolem moc vidět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Helesika Helesika | E-mail | 28. února 2006 v 17:52 | Reagovat

jej sem se lekkla  že Harryho načapa Snape

2 Tara Tara | E-mail | Web | 29. května 2006 v 17:10 | Reagovat

To by Blanch neudělala (doufám) :))) to je napínavý!!!!!

3 naty naty | 16. listopadu 2006 v 0:15 | Reagovat

ja sem vedela, ze pude i treti dedic...k cemu by tam byl? aaa...ja to dneska proste musim docist

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.