49. kapitola

18. září 2005 v 17:36 | Blanch |  + Dědicové mágů
Šla k němu, byla spoře oděná, na sobě jen lehkou bílou saténovou košilku, která odhalovala každou oblinu jejího těla. Vlasy měla rozpuštěné, téměř do půl zad. V místnosti osvícené jen svíčkami se jí leskly a plameny svíček její vlasy ještě víc rozžhavily do ruda. Své oříškově hnědé oči upírala na něj. Ležel na posteli, v místnosti ne moc velké, ale útulné. Na podlaze a ve vzduchu visely bílé svíčky, postel, z masitého ebenového dřeva, byla přes půl pokoje. Prostíraly ji bílá saténová prostěradla. Místnost neměla okna a zdi byly z kamene, byl tu trochu chlad, ale trocha tepla se táhla od krbu s rozdělaným ohněm.
Dívka stála těsně u něj. Pomaličku se posadila a chvíli na něj koketně hleděla. Bylo těžké vzpírat se jí, proč taky. Byla nádherná, byla okouzlující a neodolatelná. Vzala jeho ruku a položila si ji na ňadro. Škubnul sebou. Ještě nikdy tohle nedělal..a od ní by už vůbec nečekal, že to udělá.
Posadil se a zpříma se jí podíval do očí. Opatrně mu sundala zelenou košili a chvíli ho hladila po jeho nahém těle. Na to, že mu bylo teprve patnáct, už bylo poznat, že se z něj stává muž. Ramena měl široká a na pažích pevné svaly, nejspíš z toho všeho, co už okusil. Nebyl to žádný suchar, jako kdysi býval. Poslední léta ho změnila. Sice byl menšího vzrůstu, ale postavu měl úžasnou. Rukou, kterou nedržel její ňadro, zajel do jejich hustých vlasů. Malinko vzdychla, naklonila hlavu na bok. Stále ji hladil po šíji a po vlasech, nakonec se sklonil a políbil ji na krk, hned poznal, že se jí to moc líbí.
Její ruce zamířily k jeho zádům, pomalu sjížděly dolů, po chvíli se dotýkaly jeho hýždí a jemně ho po nich hladily. Naklonila se tělem k němu a svalila ho na postel. Chytil ji za boky, líbajíce její sladká ústa a pomalu ji začal svlékat jedno ramínko z jejího ramene.
Ona se posadila, svlékla si negližé a začala se věnovat jeho opasku. Byla úplně nahá. Tajil se mu z toho dech, byla překrásná. Její štíhlé tělo osvětlovaly jen svíčky a on cítil, jak mu v určitých místech stoupá tlak. Už to nemohl vydržet, ať už se to stane. Ať už se to stane!!
Jeho pásek povolil, pomalu mu sundala kalhoty a lechtivě se na něj posadila. Cítil, že už to dlouho nevydrží. Schýlila své ruce k jeho poslední části oděvu a pomalinku jej stáhla dolů. A je to tady!!! Cítil, že už pomalu přestává dýchat, jeho hluboké vzdechy jí snadno prozradily, že není proč otálet, protože už je to tady! Usmála se a opatrně se…
"PROBOHA!!!" zakřičel, od konečku vlasů až po prsty na nohách, byl zpocený, pyžamo se na něj lepilo, povlečení bylo promočené. Po chvíli si uvědomil, že pro jeho mužství to nebyl jen sen, ale realita. Trochu se zastyděl. Proboha, co to mělo znamenat. Zhluboka dýchal. Ještě, že to pod peřinou nebylo poznat. Zdálo se, že vzbudil Rona, který teď na něj vyjeveně hleděl: "Co se stalo, Harry?"
Harry chvilku přemýšlel, co vlastně říct, nemohl mu přece říct, že se mu zrovna zdál erotický sen s jeho sestrou, "to nic, to byl jen zlý sen."
"Zase ty víš-o-kom?"
"Tak nějak, promiň, že jsem tě vzbudil."
"To nevadí, měl bys s tím zajít za Brumbálem," usoudil Ron.
"Ale prosím tě," snažil se z toho Harry vykroutit, "tohle nesouviselo přímo s ním."
"Dobrá, jak myslíš," obrátil se Ron a přikrytím peřiny dal najevo, že jde spát. Harry ho následoval. Do rána zbývalo ještě několik hodin.
Ráno na snídani bylo rušno. Naštěstí pro Harryho, se už Ron na onu událost neptal, a zdálo se, že to neřekl ani Hermioně, za což mu byl vděčný. Nerad by si vymýšlel další bláboly o tom, co se mu vlastně zdálo. Musel by se za sebe stydět, kdyby na to přišli. Pak najednou zatajil dech, pane bože. Do síně vešla Ginny. Harry sklopil oči k zemi. Opětovně se zastyděl nad tím, co se mu o ní v noci zdálo. Ginny se taky zdála být nesvá. Těkavě přelétla očima od Harryho ke stěnám místnosti. Sedla si na konec nebelvírského stolu a nenechala se nikým vyrušovat.
Když se nedívala, Harry ji chvíli pozoroval. Jak živý byl ten sen. Zajímalo ho, jestli to byla opravdu jen jeho představa nebo má tak úžasné tělo. Proboha, na co to myslím..huš, vypadněte z mé hlavy, nekalé myšlenky! Z profilu jí to moc slušelo, vlasy měla rozpuštěné, téměř si je máčela v ovesné kaši, což přišlo Harrymu docela vtipné. Pak si uvědomil, že nejspíš cítí jeho pohled na své tváři. Otočila se k němu, nestačil uhnout. Chvíli na sebe, každý z jiného rohu stolu, hleděli. Ginny zrudla a otočila se nazpět. Harry se taky otočil, ale nemohl se zbavit dojmu, že z něj má podobný pocit. Ty její rty, jak rád by je zase znovu líbal. Cože? Ne, to je omyl. Prostě to byl omyl, nemělo se to stát a už se to nikdy nestane! A na ten sen zapomeň, Harry. Prostě to byl jen sen…. Ach, ale jak úžasný…co? Zase se podíval ke konci stolu, ale Ginny už tam nebyla. Naposledy stačil postřehnout prameny rudých vlasů, jak vycházejí ze síně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Helesika Helesika | E-mail | 28. února 2006 v 15:28 | Reagovat

teda Harry ty prasá............ to bych od tebe nečekala :-))))

2 Blanch Blanch | 28. února 2006 v 18:10 | Reagovat

sny neovlivníš :)

3 Anička Kokřík Anička Kokřík | 5. března 2006 v 18:01 | Reagovat

Harry nám dospívá, ale takový nemravný sny? no no no

4 Blanch Blanch | 5. března 2006 v 19:43 | Reagovat

takové sny má jednou každý..zvlášť, když ej to 15ti letý kluk

5 Julie Julie | 9. května 2006 v 17:26 | Reagovat

Odkdy píšeš erotiku?Je to pěkně nemravný sen:))))) A na 15ti letého kluka to je trochu moc lechtivý sen nemyslíš?-i když-něco na tom bude

6 Simi Simi | 28. května 2006 v 20:41 | Reagovat

Já bych řekla že na 15tiletého kluka je to tak akorát...ale ne když je to Harry Potter...trošku to nesedí v tom, že se tady bavíme o pohádce...no možná ne ale o příběhu pro děti určo...jenže ty nejsi Rowllingová takže to můžeš pojmout jinak...ale jako oficiální příběh zapadající do knihy by to asi nedovolili:-)

7 Blanch Blanch | 29. května 2006 v 0:09 | Reagovat

Julie nemyslím... heh..ty jsi nějak zaspala dobu :)))) 15ti letí kluci už mají dávno opravdocý sex za sebou..v dnešní době je málokterý ještě panic.. Harrymu se o tom JENOM zdá :) Neprovozuje to :))

HP není pohádka a nikdy nebyla...Rowling neměla nikdy záměr psát to pro děti..její smůlou holt bylo, že to děti začaly číst..ale sama říkala, že to není pohádka a nikdy neměla v plánu to tak psát.. v každé knize poukazovala na věci, které rozhodně pro děti nejsou.. :)

8 Tara Tara | E-mail | Web | 29. května 2006 v 13:31 | Reagovat

S tím nemůžu souhlasit. Když se řekne slovo pohádka, neznamená to že tam MUSÍ být princezny, princové, černokněžníci, apod. Ne, pohádka znamená, že v příběhu vystupuje dobrý a statečný, proti zlu, pomáhají mu nadpřirozené bytosti, kouzelné předměty, atd. Harry Potter je tedy také pohádka, některé horory jsou také svým způsobem pohádky, i když jsou děsivé. Pokud je něco co se stalo, nebo něco, co se nestalo, ale může se to stát, neni to pohádka.

No musím říct k tomu příběhu že je úžasný!!!

9 Blanch Blanch | 29. května 2006 v 17:06 | Reagovat

Ale tohle pohádka není..je to fantasy..je to novela. Není to pro děti.. a Rowling sama říkala, že to pohádka není :) Pohádka je zařazení, žánr, ale tady, bohužel/bohudík Harry Potter nepatří :)

10 Kristýnka Kristýnka | 10. června 2006 v 12:32 | Reagovat

musim souhlasit s tim,že ted je to konečně uvěřitelny,u Rowli sem měla často pocit jakože Harry je takovy cosi bezpohlavní,u kteryho se všechno probouzi až nak moc pozde..jo-a na 15-ti letyho kluka to přesně sedí!!:D

11 Blanch Blanch | 10. června 2006 v 14:50 | Reagovat

Kris no právě, já takový pocity mám i u Rowly.. ale ono je to možná tím, že v Anglii je to třeba jinak no. a HP vznikl už před nějakými 10ti lety, možná víc, teď přesně nevím.. takže byla jiná doba a jiný kraj, jiný mrav.. já si to upravuju do těch českých norem, no.. dá se říct..

12 Cassej Cassej | 27. října 2006 v 18:21 | Reagovat

Tady mně na svůj věk Harry sedí, ikdyž... Většinou už je to horší :)

Jinak, většina lidíuž má dávno vše za sebou (i pod 15 ). Nemám ráda, když někdo říká že 15-ti letý kluk nemůže nic vědět o lásce, z mého pohledu to je velice zastaralí názor hoden 60-ti letých babiček, sorry, ale já totak vidím.

13 Blanch Blanch | 29. října 2006 v 2:15 | Reagovat

v dnešní době...ve třinácti je pozdě :)

Sdílím názor... já byla od 12ti zamilovaná..4 roky...láska je možná v každém věku.. a musím přiznat, že od té doby se nenašel žádný další kluk, ke kterému bych něco tak intenzivního cítila...už nikdy jsem nikoho pořádně nemilovala a on je pořád v mém srdci a když ho třeba jednou za rok vidím, moje srdce zase blázní... je to ten osudový a já ho potkala moc brzy...:)

jj...už nejsme v totalitním režimu, kde se všechno bralo jinak ..

14 Pajuš Pajuš | E-mail | 5. listopadu 2006 v 13:03 | Reagovat

Cha...to je pěkně nechutný sen,ale to neva...nejlepší bylo,kdyžs' tam napsala,že si málem máčí vlasy v kaši :D...:D fuj...:)

a taky si myslim,že jsou i lidi,kteří nejsou tak odporně založení...a že ve třinácti opravdu není pozdě...sice sme tenhle týden měli sexuální výchovu a vypadalo to tak,jako bychom na to hned doma měli skočit!!OMG!!myslim,že na světě běhají i normální lidi...ale nechutný sen v patnácti není nic divného...jen si vzpomínám na nepříjemné noční trapasy dvanáctiletých kluků na lyžáku...:P

P.S.já se hluboce zamilovala snad ve školce....

15 Blanch Blanch | 8. listopadu 2006 v 21:43 | Reagovat

Pajuš nikdo neřekl, že jsou všichni takoví, jen je teď jiná doba... už za mě to bylo hitem, ale teď už je to tradicí, bych spíš řekla :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.