46. kapitola

18. září 2005 v 17:29 | Blanch |  + Dědicové mágů
Ronalde, k čemu všechny tyhle informace potřebuješ? Nechystáte s Harrym a Hermionou zase něco nebezpečného? Abych ti tohle zjistil, potřebuji sakra dobré vysvětlení, které by mě k tomu přinutilo. Čekám tvoji sovu, táta.
"To moc nepotěší, viď?" Skláněla se nad dopisem Hermiona.
"Co mu chceš říct?" Harry měl z toho všeho stejný pocit jako Ron.
"No, tak to právě nevím. Že bych ji snad chtě pozvat na zmrzlinu?" Harry se při téhle myšlence rozesmál a Hermiona taky trošku ucukla koutky, "Vážně nevím, Harry. Taťka mi žádnou výmluvu nespolkne a když mu řeknu pravdu, tak mi to taky nezjistí. Akorát bych dostal vynadáno."
"Já bych se nedivila, být tvými rodiči, Rone…stále vyhledáváš jen samé potíže," odkašlala si Hermiona.
Harry se na ni podíval s mírným podivením. Ron vedle něj už rudl vzteky: "A čípak to byl původní nápad, že budeme hledat sestru od Pettigrewa?"
"Ty potíže si vyhledávají nás, Hermiono," upozornil ji Harry, "a pokud vím, tak ty se taky pokaždé podílíš.."
"Hermiona se jen snaží nebýt sobecká, to víš.. nechce tyhle zásluhy nést jen na svých bedrech, Harry.. nech ji, Ona tím chce říct, že je vlastně sousedka od vedle a vůbec ne naše kamarádka.."
"Tím jsem vůbec nic nechtěla říct," rozkřikla se Hermiona, "když neuneseš pravdu, Ronalde.."
"Jedeš v tom s námi. Byl to původně tvůj nápad. Jaká pravda?" urazil se Ron a vztek z něj jen sálal.
"Jsi moc vznětlivý, a s nápadem napsat svým známým si přišel ty, " řekla tiše, "vůbec se Noreen divím.."
"Tu ani neber do huby," rozkřičel se Ron, "já se zase divím tomu tvému Aladinovi, že se od tebe nechá komandovat.."
"…Aladarovi.. a abys věděl, není to žádný můj Aladar..," ječela Hermiona, " a buď laskavě slušný.."
"NECHTE UŽ TOHO, SAKRA!!" zařval Harry, "Pořád se hádáte jako staří manželé.. nechtěli byste toho nechat? Máme jiné věci na práci!"
"Až se mi omluví," natáhl Ron obličej.
"Css..za co bych se měla omlouvat? Až se mi omluví on!" obrátila se Hermiona zády.
Harry sklopil oči v sloup. Oddechl a posadil se, "víte přátelé. S vámi není rozumná řeč, myslel jsem si, že v patnácti, šestnácti už byste se mohli chovat rozumně, ale nejspíš jsem se mýlil…,"postavil se a zmizel někde v nedohlednu za obrazem Buclaté dámy.
Ron odfrkl a šel do svých komnat. Hermiona se obrátila na podpatku a následovala Harryho.
"Harry…Harry..no tak..stůj," Harry šel spěšným krokem a Hermiona ho nemohla doběhnout.
Harry se otočil: "Co je?"
Hermiona se zarazila, "no snad jsem neudělala i něco tobě?"
"Ano Hermiono, udělala. Vadí mi, že zrovna ty..z nás nejrozumnější, se chováš jako malé dítě, kterému ukradli hračku!"
"Cože?" osopila se Hermiona, "No to nemyslíš vážně, já.."
"To teda myslím vážně. Rozmysli se nad svým chováním. V tomhle případě stojím za Ronem, protože měl pravdu, celou hádku si začala ty a já se mu vůbec nedivím, že vypěnil," Hermiona se chystala už říct něco na svou obranu, ale Harry ji nepustil ke slovu: "jak můžeš říct, že vyhledává potíže? Že my vyhledáváme potíže..a vůbec nepočítat do toho sebe, když tohle všechno byl napoprvé tvůj nápad? Jak můžeš říct, že neunese pravdu! Jakou pravdu… už mě štvete…oba!" rázným krokem zase odešel.
Hermiona tam zůstala stát jako opařená.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hela Hela | 17. února 2006 v 13:34 | Reagovat

.        .

                             +

                           ----

2 Helesika Helesika | E-mail | 28. února 2006 v 15:11 | Reagovat

aj   samá hádka

3 Leny Leny | Web | 25. listopadu 2006 v 21:25 | Reagovat

Musím říct..že Aladin..xD Aladar je mi fakt sympatický..nevim proč, ale je to tak...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.