31. kapitola

18. září 2005 v 17:15 | Blanch |  + Dědicové mágů
Nastal víkend, na který se všichni moc těšili..
"Konečně, konečně poznáš Si.. totiž Čmuchala," radoval se Harry, když se zrovna bavil s Noreen cestou do autobusu směřujícího do Prasinek.
"Taky už se docela těším, to co jste mi o něm povídali, musí to být odvážný člověk. Kde se mámě sejít ?"
"No, to uvidíš," vmísil se do rozhovoru Ron. Hermiona byla stále nafučená z minulé události, nemohla Ronovi odpustit, že na ní tak vyjel. Také nemohla odpustit Noreen, že se nešla tehdy přiznat a Harrymu to, že nebyl na její straně. Víc ji však štvalo, že měli všichni tři pravdu, a tak se raději k ničemu nevyjadřovala, protože jak znala Rona, určitě by zase něco rýpavého řekl.
Vystoupili z autobusu a namířili si to ke Třem košťatům.
"Máme ještě hodinu čas, než se sejdeme se Si..Čmuchalem," otevřel Harry dveře, "můžeme si prozatím dát Máslový ležák, co vy na to ?" Všichni tři souhlasili.
Když vešli dovnitř, byl tam George s Fredem a v ruce měli nějaký podezřele plný pytel čehosi, co už v dáli strašně smrdělo.
"Proboha, co v tom máte, nějakou zdechlinu ?" všichni si přidržovali prsty u nosu, až na Freda s Georgem.
"Ahoj bratříčku, taky tě rádi vidíme," usmál se zdvořile Fred.
"A co máme v tom pytli, do toho ti vůbec nic není, tak tam nestrkej svůj pihatý nos," dodal George.
"Však já jednou přijdu na to, co máte za lubem," vztekal se Ron, mezitím jeho bratři odešli.
"Něco mi tu smrdí,"Harry si myslel, že ještě stále mluví o tom pytli, ale bylo to jinak, pokračoval dál, "nechápu, kde berou všechny ty peníze, na ty svoje lumpárny. V létě si dokonce oba koupili nové oblečení a skoro celé léto byli zavření v pokoji, vyšli ven jen tehdy, když mamce řekli, že se jdou ven projít. Přitom jsem je ani jednou venku nepotkal, když jsem za nimi šel. Prostě se za nimi slehla zem. Myslel jsem, že ve svém pokoji dělají nějaké blbosti, jako vždycky, ale to mi přijde zvláštní, spíš si myslím, že něco vyráběli, protože pokaždé po sobě nechali zamčený pokoj a děsně to tam páchlo. Ale kde by vzali věci na výrobu? Vždyť nemají peníze, vykrást banku přece nemohli…na to si skřeti dávají až moc velký pozor. A taky by o tom psali v novinách. Ale já na to přijdu!!"
"Taky se mi ty jejich pikle nelíbí," Hermiona promluvila poprvé za celou dobu. Hleděla za nimi celou dobu, dokud nevyšli kamsi ven.
Harry raději dělal, že jejich rozhovor nevnímá. Přece jim nemůže říct, že celou jeho výhru z loňského turnaje jim věnoval právě pro ty jejich pikle. Co by na to řekla Ronova mamka? I když měl sto chutí jim říct, že Fred s Georgem žádnou banku nevykradli, jenže nemohl. Slíbil to. Jenže jeho předstírání dlouho nevydrželo, poněvadž..
"Co si myslíš ty Harry? Co by ti dva mohli zkoušet? Kde by vzali sponzora?" otočil se na něj Ron.
"N-nevím," zasekl se Harry a málem se udusil, když si zrovna srkl Máslového ležáku, "třeba měli něco našetřeno."
"I kdyby měli, všechny jejich úspory by nestačily na ty jejich krokodýlí boty, co si koupili.. a ještě takhle dál utrácet. To bychom nenašetřili ani celá rodina za celý život," šeptal Ron, když si uvědomil, že vedle něj sedí Noreen a celý zrudl.
Harry chtěl ihned zachránit situaci a čas mu k tomu dopřál, když se koukl na hodiny visící na stěně.
"Měli bychom jít, za chvíli tam Čmuchal bude."
Zaplatili a mířili rovnou k Chroptivé chýši.
Noreen si se zděšením všechny tři prohlédla a čekala, že jí to někdo vysvětlí. Ale ani jeden se k tomu neměl. Šli stále blíž a blíž. Noreen znala tuhle barabiznu, ale po chvíli pochopila, proč ji nikdo nic nechce vysvětlit. Vždyť už ji jednou vyprávěli o tom, že tahle chýše vlastně není strašidelná, ale že ten povyk měl na starost jejich bývalý profesor Obrany proti černé magii. Vzpomněla si, že se tady kdysi ukrýval, když se z něj stával vlkodlak.
"Jsme tady, ale Sirius nikde..," prohlížel si to kolem Harry.
"Harry," oslovila ho Noreen, "koukni, není to on ?" Od kraje lesa se k nim blížil černý huňatý pes s bledýma očima. Byl poněkud hubený a mířil si to přímo k nim. Zastavil se a pobídl je, aby za ním šli jejich obvyklým tajným vchodem.
"Páni," hlesla Noreen, "tady to opravdu vypadá strašidelně." Ale to už namísto černého psa stál stejně hubený vysoký muž s vlasy téměř do půl zad a s neupravenými vousy po tváři a vyhublých lícních kostí.
"Ahoj, ty budeš Noreen, viď ?" Podával ji ruku, "Velice mě těší. Jsem Sirius. Jsi opravdu velice podobná Lily Evansové, tím pádem musela být tvá matka s Lily k nerozeznání. Ty oči a ty vlasy," prohlížel si ji. Harry mu v posledním dopise napsal, že už Noreen řekl celou pravdu o jejich rodině.
Ron si nápadně odkašlal, aby odtrhnul jeho pozornost od Noreen.
"Och, pardon. Ahoj mládeži," obrátil se Sirius k Harrymu, Hermioně a Ronovi.
"Ahoj Siriusi," usmál se na něj Harry, "vypadáš ..ehm..skvěle," jeho hlas zněl tak neuvěřitelně falešně, že by se nedivil, kdyby všichni poznali, že to nemyslí vážně.
"Díky Harry," mínil ironicky Sirius, "vím, že nejsem zrovna vzor společnosti, ale je to teď těžší a těžší. Ministerstvo mě stále hledá, mají všude ostrahy. Víš, ani nemám náladu se upravit a v poslední době ani nemám chuť k jídlu, i když mě Remus neustále nutí. Málem mě nechtěl pustit ani sem, protože nedávno nějaká bláznivá ženská říkala, že mě viděla nedaleko místa, kde pobývám. Přitom to nebyla vůbec pravda. Sotva vytáhnu paty z domu. "
"Z domu?" zajímalo Hermionu, "Kde je to u tebe doma?"
"No, o tom se teď nebudeme bavit. Snad jste si nemysleli, že neexistuje místo, kde se můžu schovat. Pravda, moc se mi tam nelíbí, ale nemám na vybranou a Brumbál si to tak přeje. Ale teď mi řekněte, jak se máte vy? Co vaše nová učitelka Obrany proti černé magie? Seanna byla vždycky dobrá na Obranu, skoro stejně jako já, James a Remus. Ale byla o nějaký ten ročník výš."
"Po dlouhé době máme normálního profesora, ne že by profesor Lupin.. on byl totiž..on byl skvělý, nejlepší ze všech, ale po loňském roce, myslel jsem, že k nám přijde učit nějaký upír," vtipkoval Ron a všechny to také pobavilo.
Harry začal Siriusovi vyprávět o svých obavách týkajících se Voldemorta, o dědicích a všem, co se v poslední době událo. Vyjma útoku, který se stal posledně v Prasinkách. Právě si totiž vzpomněl, že Siriusovi o tom zapomněl říct.
Mluvil o blížících se zkouškách NKÚ a co po nich profesoři neustále chtějí a naneštěstí pro Hermionu přišla řeč i na zkušební test z Formulí. Harry vylíčil všechno, co se Noreen stalo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Helesika Helesika | E-mail | 28. února 2006 v 13:43 | Reagovat

no jsem  zde ....................a je to bájo

2 Blanch Blanch | 28. února 2006 v 17:28 | Reagovat

jak jinak :)

3 Pajuš Pajuš | E-mail | 30. října 2006 v 21:17 | Reagovat

jůůůů...great...vlasně,já nevim,co na tuhle kapitolku říct,celkem nic se v ní nestalo...se mi zdá:( ale to vůůůbec neva!!ve všech dílech nemusí být hafooo srandy(doufám,že nekecám blbosti).OOPS

4 Blanch Blanch | 31. října 2006 v 19:56 | Reagovat

tohle není kapitola, je to část kapitoly :) lépe řečeno..cca 1/3 z celé kapitoly... já jsem to musela dělit, protože blog nepozřel dříve více než 10 000, což byly nějaké dvě strany.. a moje kapitoly mívaly 4-5 stran...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.