3/3

11. září 2005 v 18:54 | blanch |  + Máme v rodině čarodějku
"To je moc hezké, malá. Tady všude kolem jsou různé čarodějky a kouzelníci," usmál se mile hospodský. Lily to zřejmě uchvátilo, začala se porozhlížet po lokále.
"Mohl byste mi poradit, jak se tam dostanu, prosím?"
"Ale jistě," muž odhodil na pult hadr a vyšel jí vstříc, "jste mudla, viďte?"
"Cože jsem?"
"Ale to nic, pojďte prosím za mnou."
Paní Evansová a Lily muže následovaly. Vlezly do jakési skulinky, optimističtěji by se to dalo nazvat ulička, velké pět krát pět metrů. Na zemi se válela popelnice a opodál byly další dvě. Muž vytáhl z kapsy hůlku a poklepal na některé z cihel, ze kterých byla postavena zeď. Caroline užasle pozorovala mužova gesta. Zajímalo ji, co to vůbec dělá, ale než se stačila zeptat, její otázka byla zodpovězena jinak. Cihly se náhle začaly oddalovat od sebe. Tvořily jakýsi vchod či co. Během několika sekund se před nimi vytvořil válcovitý vstup do jakési ulice.
"Zde to máte, Příčná ulice. Přeji hodně štěstí!" odporoučel se hospodský.
"Děkuji.. Lily, pojď."
Lily byla unešená ze všech těch podivných věcí kolem. Lidé kolem byli zvláštní. Všechny obchody měla chuť navštívit. Nejvíc ji zaujal obchod s kouzelnickými nástroji. Byla tam jakási věc podobná houslím, jen na ní nebyly struny, ale jakési zlaté nitě.
"To jsou vílí vlasy, děvčátko," nějaká starší čarodějka, která teď stála vedle ní, si všimla jejího úžasu, "zní to pak víc nadpozemsky." Lily zamrkala, vílí vlasy? Chtěla by strašně poznat nějakou vílu. Pak ji ale matka odtáhla dál.
"Tohle nepotřebuješ, zlatíčko. Ty potřebuješ..hmm," koukla do pergamenu, "hábit. To je ono, pojď třeba sem," podívala se na obchod s názvem Madame Malkinová/ Hábity pro každou příležitost.
Hábit, který ji madame Malkinová spíchla, byl nádherný. Moc se Lily zamlouval.
Navštívili další a další obchody. Nejzajímavější to bylo ale, když ji pan Ollivander bral míry na to, aby ji mohl vybrat nějakou hůlku. Nakonec si odnesla hůlku dlouhou deset a čtvrt palce, z vrbového dřeva. Údajně to byla výborná hůlka na zaříkání, když s ní Lily mávla, úplně to zasvištělo. Byla na ni neskonale hrdá. Její první hůlka. Teď může čarovat a kouzlit. Přečte si doma všechny knížky, které ji máma koupila. Je to skvělé. Bude pilná studentka. Tolik ji to nadchlo, že už nemohla vydržet, kdy konečně skončí prázdniny. A to se nikdy netěšila na konec prázdnin. Netěšila se do školy, ale tentokrát to bylo naopak, nemohla se dočkat, až Bradavice pozná. Budou tam lidi jako je ona, všichni budou z tohohle úžasného kouzelnického světa. Bylo ji moc líto, že tohle místo nakonec musela opustit. Bylo to tu tak grandiózní. Věci se sami hýbaly, dokonce i kouzelnická zmrzlina byla mnohem lepší, než ta, kterou vyrábějí obyčejní lidé z města.
Za týden měla začít škola. Lily byla nervózní jak sáňky v létě. Stále byla napnutá. Knížky měla téměř všechny přečtené. Byla ale zklamaná, že si všechna ta kouzla nemohla vyzkoušet, na konci dopisu si totiž přečetla, že kouzlení je pro nezletilé kouzelníky zakázáno a ona bohužel nezletilá ještě stále byla. Ale i tak to bylo všechno moc zajímavé a stále tomu všemu kolem nemohla uvěřit.
Čeho si ale všimla a co ji strašně mrzelo, bylo to, že se ji od doby, kdy zjistili, že Lily je čarodějka, Petunie stranila. Od té doby spolu nepromluvily ani slůvko. Lily bylo líto, že její sestra tuto radost neprožívá s ní. Jakoby ji za to nenáviděla, připadala si, jako by pro ni byla nějaká zrůda, které se štítí. Petunie celé hodiny nevyšla ze svého pokoje a když už, tak zmizela někde na konci zahrady začtená do tlustých knih a dělala, jakoby svět kolem ní vůbec neexistoval.
Lily odškrtávala poslední dny ve svém deníčku. Zbývala poslední noc. Zhasnula lampičku, položila hlavu na polštář. Snažila se usnout, ale nešlo to. Bylo to strašné. Tak se nemohla dočkat.
Ráno ji máma s tátou(Petunie odmítala jet s nimi, prý měla nějakou práci do školy, i když Lily věděla, že je to jen výmluva, aby nemusela s nimi) odvezli na nádraží King´s Cross, kde měl být údajný spěšný vlak do Bradavic.
"Nádraží devět a tři čtvrtě," četla máma z dopisu, "přepážka mezi nástupištěm devět a deset, máme projít tím sloupem?" ukázala na kamenný sloup a trošku skrčila obočí. No to snad nemysleli vážně.
"No tak mami, když to tam je napsané, tak tomu věř," Lily vzala svůj vozík, na kterém měla naskládané všechny věci, které si brala s sebou a vřítila se přímo do sloupu, paní Evansová hlasitě zavyla, ale Lily zmizela někde v zákoutí za sloupem, protože byla pryč, teda pokud ji ten sloup nepohltil. Rodiče se rozhodli, že ji následují. Paní Evansová před sloupem raději zavřela oči, a tím větším překvapením bylo, co za ním nalezla. Další vlakové nástupiště, ovšem tentokrát to, které hledali. Nástupiště 9 a ¾. Lily už na rodiče čekala u nachového vlaku. Čas na hodinách hlásil, že za pár minut by se měl rozjet.
"Dobře, zlatíčko. Peníze jsme ti vyměnili, ty máš, všechno snad máš sbaleno. Opatruj se tam a napiš, ať víme, jak se máš. Pokud ti bude něco scházet, obrať se rychle na nás co nejdřív, ať nestrádáš," políbila paní Evansová dceru na obě tváře, "a teple se oblíkej."
"Určitě si tam najdeš kamarády, jsi parádní holka," objal dceru pan Evans, "na svátky samozřejmě musíš přijet," usmál se a oba rodiče si stoupli stranou, aby jejich milovaná dcera mohla nastoupit do vlaku.
Pan Evans držel v objetí vzlykající paní Evansovou, která držela kapesníček a samou radostí stále nemohla pochopit, že její dcera už není obyčejné dítě. Vrhá se do samostatného života bez rodičů. Jak jen se bez nich obejde?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Verč@ Verč@ | E-mail | 19. března 2006 v 9:49 | Reagovat

Krása!kamarády si ale určitě najde možná i kluka...:-)

2 abcde abcde | 11. května 2006 v 11:44 | Reagovat

je to super!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

je to na 1**************************************************************************

3 Verik Verik | E-mail | 19. května 2006 v 15:44 | Reagovat

pěkné, moc pěkné

4 ovce23 ovce23 | 4. června 2006 v 11:57 | Reagovat

Akorát ten začátek je tu už po druhý.

5 Blanch Blanch | 4. června 2006 v 14:21 | Reagovat

jak podruhý? :)

6 Vijush Vijush | 8. června 2006 v 16:01 | Reagovat

no ten kousek co byl v minulé kapitole tak je tady a tam taky.tady to začína od:to je moc hezké malá,tady všude jsou.....atd

ale je to krásný,zajímavý

7 Blanch Blanch | 8. června 2006 v 16:11 | Reagovat

aha..jo tak..už jsem si všimla..no..nece se mi to mazat :)

8 Doris Alba Granderova Doris Alba Granderova | E-mail | 26. června 2006 v 17:18 | Reagovat

aj ja zavidim keby len tak existovl svet carov......to by bola parada a ten pribeh je fakt uzasny

9 evik evik | 20. července 2006 v 15:22 | Reagovat

Docela Petunii lituju, já bych taky na Lily strašně žárlila.

10 warrion warrion | E-mail | 21. července 2006 v 17:38 | Reagovat

hezký... akorát místo "nástupiště devět a tři čtvrtě" tam máš "nádraží devět a tři čtvrtě".

11 Blanch Blanch | 21. července 2006 v 19:16 | Reagovat

to je možné :))) to byl asi přepis z nádraží King´s Cross a nástupiště devět a třičtvrtě, páč já to tak vždycky do povídek píšu a tady jsem asi omylem zbytek smázla..

12 rea rea | 19. července 2007 v 9:40 | Reagovat

krásné!jen mi přijde trochu divné,že Liliina matka prošla tou přepážkou-nebyla snad mudla?

13 el diegos el diegos | 30. července 2007 v 15:48 | Reagovat

co bych zato dal kdybych dostal takovej dopis.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.