20. kapitola

18. září 2005 v 17:04 | Blanch |  + Dědicové mágů
Soví pošta byla, je a vždy bude velice rychlá, poněvadž hned nacházejícího rána Harrymu přišel dopis od Siriuse. Psal v něm, že tu fotografii ukázal pro jistotu i Lupinovi a oba dva se shodli na tom, že to byla Lilyina sestřenice. Takže Harry teď má..nemohl tomu uvěřit, má sestřenici. A ke všemu taky z kouzelnické rodiny. Tohle jí musí říct, už tak dlouho otálel a teď to ví najisto. Co když ale ona něco tušila také a nechtěla to Harrymu říct ? Co když prostě nechtěla takového bratrance jako je Harry, a proto mu to raději neřekla ? Co když vůbec není taková, jaká se jeví ? Tohle si ještě musí zjistit, musí se s ní dát víc do kontaktu.
Vzpomněl si na vše, o čem se dočetl v knize Starodávných kouzelnických rodů a musel Siriusovi odepsat.
Ahoj Siriusi,
jsem rád, že to dopadlo, jak to dopadlo. Jsem rád, že mám sestřenici. Už dříve jsem k ní něco pociťoval, ale to jsem ti říkal. O to však teď nejde. Nedávno jsem si v knihovně četl knihu o starodávných rodech kouzelníků a dočetl jsem se tam o všech, které znám. Nevyjímaje tebe..proč si mi neřekl, že si měl bratra ? A že tvůj předek byl ředitelem Bradavic ? Docela mě to zaskočilo, ale co mě víc zaskočilo bylo to, co jsem se dočetl o sobě a o mé rodině. Tys věděl, že táta byl potomek Godricka Nebelvíra ? Tys věděl, že já jsem nyní jediný jeho dědic ? Proč mi to nikdy nikdo neřekl. Věděl snad o tom Brumbál ? Je nějaká spojitost s tím, že táta s mámou bydleli v Godrickově dole ?
Odepiš rychle prosím, Harry
Bylo mu jedno, která sova tento dopis odnese, vzal první, kterou měl po ruce, jelikož Hedvika zrovna někde lovila myši.
Hermiona za tu dobu, co byla zpět, vůbec nezměnila názor, který se týkal Noreen Harperové. Ron nevěděl, jak to s ní je, ale Harry jí to viděl na očích. Teď by nebyla zrovna ta vhodná chvíle říkat jí, že je Noreen jeho sestřenice. Ale něco se muselo zvrtnout.
"Víš Hermiono, co je nového ?" Culil se Ron, protože si zrovna vzpomněl, že jí od jejího příjezdu vlastně ještě nic neřekli. A když kývla, že ne, tak ji to dál vylíčil, "No Noreen, ta nová holka. Neuvěříš tomu. Ona totiž..ona je Harryho sestřenice. Kdysi měla Harryho máma sestřenici, jmenovala se Kathleen Evansová, to jméno už jsme tu říkali, pamatuješ ? No a tahle Kathleen byla Harryho mámy sestřenice. To je co ? To teď znamená, že Noreen je Harryho vzdálená sestřenice. Sirius nám to potvrdil."
Hermiona se netvářila zrovna nadšeně, Harry věděl, co se jí teď honí hlavou, ale Ron neviděl, co se v ní odehrává a dál se usmíval, jako by řekl právě něco úžasného. Pro něj a pro Harryho to bylo úžasné, ale Hermiona si to nemyslela. Té ironie v jejím hlase si Ron nevšiml, ale nešla přeslechnout: "To je skvělé, co ? Harry gratuluji. Mít tak senzační sestřenici a ještě k tomu dědičku Mrzimoru. To nemá každý."
Ron souhlasně přikývl a pohlédl na Harryho. Ten už měl ale v hlavě další myšlenky. Když Hermiona zmínila slovo dědička, Harrymu to připomnělo, co se dozvěděl. Má jim to říct ? Vždyť to jsou jeho nejlepší kamarádi. Měli by to vědět. Ale na druhou stranu, proč by to říkal. Rona by tím určitě ještě popohnal k tomu, aby na něj víc žárlil. Ne zatím jim to neřekne. Nejdřív si musí promluvit s Brumbálem a možná, že časem by se jim o tom mohl zmínit. Ale dnes ne, ještě není ten pravý čas. Věděl, že Hermiona by to nijak nezveličovala a byla by Harrymu pogratulovala, tentokrát od srdce a její vztah k němu by se nezměnil. U Rona si však nebyl jistý. Ale nemělo cenu, aby to řekl Hermioně a Ronovi ne. Bude spravedlivý a řekne to buď oběma nebo ani jednomu. A zvolil tedy tu druhou možnost.
A když si chtěl promluvit s Brumbálem, měl by to co nejdřív udělat.
Rozhodl se, že se další den nějak vytratí a půjde si s ním promluvit. Jeho myšlenky přerušila další vlna událostí, které zrovna Ron sděloval Hermioně "… jo a taky to vypadá, že Harry a Cho..víš která, Cho Changová z Havraspáru. Vypadá to, že Harry s ní chodí," když si však všiml výrazu v Harryho obličeji, zmlkl, "myslím, že nejsem ta pravá osoba, která..hehe.."
Hermiona se obrátila k Harrymu a ten byl donucen už vše vyklopit, když mu jeho kamarád tak ochotně pomohl se začátkem.
Řekl ji, že si poprvé vyšli s Cho v ten den, kdy Hermiona odešla. Pověděl ji, že od té doby se s ní scházel den, co den. Když však zmínil jmelí, které tehdy viselo nad nimi, sklopil oči k zemi.
"Musel si ji políbit, viď ?" Chichotala se.
"A-ano.."
"Harry, ale za to se nemusíš stydět. Já vím, že už máš Cho rád delší dobu. Nebyl to snad ten nejkrásnější zážitek, který sis zažil ?" Harry Hermioně rozuměl, nebyl si však jistý, jestli byl nejkrásnější. Byl to nádherný zážitek, možná opravdu nejhezčí, ale nedal se srovnávat s jeho předešlými zážitky, to bylo úplně něco jiného.
"Asi ano, totiž, já jsem nikdy…nikdy nebyl s děvčetem."
"Myslím, že Cho je fajn holka. Vy dva si určitě budete rozumět, koneckonců, ona je také chytačka," když na Harrym viděla ten stydlivý pocit, dodala, ať změní téma.
Celý den pak byli povinni strávit v knihovně, poněvadž když se jich Hermiona ptala, jestli se učili, oba popravdě odpověděli, že ne, což byla veliká chyba, protože za trest si s ní oba museli jít do knihovny zopakovat nějaké to učivo.
"Já nechápu, že vy dva dokážete být tak nezodpovědní, NKÚ je za dveřmi a vy se na nic ani nekouknete. Jestli to takhle půjde dál, skončíte oba špatně. Asi vám napíšu nějaký rozvrh, podle kterého se budeme učit. A já na vás dohlédnu."
Ron hodil po Harrym kyselý pohled a Harry jen ukazováčkem u pusy naznačil, ať raději mlčí nebo to bude ještě horší a jejich kamarádka jim vůbec nedá pokoj.
Nakonec si zašli na večeři a poté si ještě chvíli povídali v nebelvírské věži u krbu. Nakonec zalehli. Ron byl šťastný, že má Hermionu z krku.
"Člověk by řekl, že jsme naprosto dutí, abychom aspoň pár NKÚ nezvládli. Co myslíš Harry ? Podle Hermiony už zkoušky budou nejspíš pozítří. Jsem rád, že už šla spát, opravdu mi tu chyběla ty čtyři dny, ale co je moc, to je moc. Nemá se to přehánět. Ještě, že den má jen dvacet čtyři hodin, brzo by mi už pronajali postel v nemocnici u svatého Munga," Harry se strašně rozesmál a Ron se přidal. Oba museli zabořit obličeje do polštářů, aby nevzbudili Deana nebo Seamusem. Neville byl letos na Vánoce u babičky doma.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Glum Glum | E-mail | 26. února 2006 v 18:52 | Reagovat

To vypadá slibně.

2 Helesika Helesika | E-mail | 27. února 2006 v 22:58 | Reagovat

jojo souhlasím du dál   (ježíš mě ale začíná bolet zadek od židle sedím tu víc jak 3 hodiny  a mám přečteno hafo povídek::::..........a ted sem se začetla do tyto ktera je hafo dlouha  no nic ale je to bajo

3 Blanch Blanch | 28. února 2006 v 0:23 | Reagovat

:)))) Tak to nemáš číst:))

4 Helesika Helesika | E-mail | 28. února 2006 v 13:01 | Reagovat

no dovol tak dobrou povídku ......Blanch myslím že to si od tebe nezasloužím jako tvá věrná čtenářka no toto::::::..........:-)))))))

5 Blanch Blanch | 28. února 2006 v 17:25 | Reagovat

Tuhle povídku bych rozhodně nikomu nedoporučovala.. :))

6 ke-sa-ha-ki ke-sa-ha-ki | 11. června 2006 v 22:13 | Reagovat

????? Co tím chtěl básník říci?????

7 Blanch Blanch | 12. června 2006 v 17:25 | Reagovat

že ji moc v lásce nemám :)

8 Pajuš Pajuš | E-mail | 29. října 2006 v 14:06 | Reagovat

hele,...zrada!!a co to rande,ne které se Harry v minulém dílu připravoval a snažil se učesat si vlasy??to je zrad!!Já se tak těšila na Chocholate,jak řekne něakou kravinu...:(

9 Blanch Blanch | 29. října 2006 v 22:47 | Reagovat

Ne všechno je nutno popisovat..jen nástin stačí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.