8/8

9. srpna 2005 v 22:26
Vstoupila do propuklého boje. Byla v oné místnosti, kterou viděla ve své vidině. V rohu zápolil Sirius s nějakou ženou, na druhé straně Remus s chlápkem, co měl plno uhrů. Stačila se zorientovat. U zdi ležel Harry, byl bez hůlky. Rychle přiběhla k němu. Než mu však stačila pomoci..
"Ale ale, že by nějaká nová členka tvého výboru Brumbále?" Otočila se. Byl to on? Musel to být on. Ale to není možné, tohle přece nebyl člověk. Vytřeštěně na něj hleděla. Měl červené oči a nosní dírky ve tvaru hadích. Na sobě měl černý hábit. Jeho hlas zněl sykavě. Až z toho bolelo v uších.
"Ne," vzlykla Táňa, "to nemůže být pravda. To nejsi ty. To ne…" Voldemort naklonil tvář a skrčil obočí. Nevěděl, jak to myslela. Poznal ale, že v jejím výrazu se nemísí strach, nýbrž překvapení.
"Copak slečinko," zamračil se, koho je mu připomínala…?
"Tanyo!! Ne!" křičel Remus.
Morgan," přidal se Sirius, "co tu děláš?" až doteď si jí nevšimli.
"Tanya..Morgan… ta jména mi něco říkají. Neviděli už jsme se děvenko? Jsi mi nějak povědomá."
"Ne," řekla rázně a stiskla pevněji hůlku.
"Já mám pocit, jako bych tě znal. Vypadáš… jako.. ale to není možné," otočil se na skupinku Smrtijedů, kteří stáli za ním. Dva z nich couvli, nejspíš věděli, o čem je řeč, "není to možné, protože ta osoba, kterou myslím, má být mrtvá.." Jeden ze Smrtijedů polkl. Druhý se kdoví kam ztratil.
"Řekni mi děvče, kolik ti je let?" pokračoval ve výslechu. Mezitím stačil Remus vyřídit Smrtijeda, se kterým bojoval a Sirius spoutal ženu neviditelnými provazy. Brumbál celou situaci sledoval. Vycítil z Tániného chování nejistotu.
Tak pověz Tanyo, Morgan.. jaké je tvé příjmení?"
"Brousková," řekla pevně.
"Ee-ee..ne ne…ty mi lžeš," zarýval se jí pohledem do očí. Siriusovi a všem kolem bylo jasné, že se jí pokouší číst myšlenky.
Ne, tohle nesmí vědět, nesmí mě poznat, ne…, pomyslela si v tu chvíli Tanya. Jak jí to učil Brumbál. Vymysli si vlastní myšlenky. Ale jaké, teď to nešlo. V tuhle chvíli to nešlo, co když už to ví…
"Jsi to ty," usoudil nakonec Voldemort, "i když se tvé nitro výtečně brání a nepustila si mě dovnitř, nejspíš tě někdo cvičil," otočil se na Brumbála..Brumbál mlčel.
"Pojď ke mně, Tanyo. Poznal jsem tě, podle obličeje. Máš ho po svém otci..po mně. Pojď ke svému dědovi, Tanyo. Vím, že chceš být konečně šťastná. Že chceš rodinu. Nemusela mi to říct tvá mysl, ale tvé oči mluví jasně. Pojď blíž, ať si tě prohlédnu. Pěkně si vyrostla, drahoušku."
"Takové medové řeči, Tome.. to nejsi ty," začal Brumbál, "neposlouchej ho Tanyo, víš, co jsem ti říkal, víš jaký je."
Ale Táňa stála jako v transu, sama nevěděla, co udělat. Stál tu před ní. Byl to on. Přece ho přijela najít. Přijela najít svou rodinu..a on je její rodina. A našla ho. Teď tu stojí před ní. Je živý a zdravý, i když vzhledově trošku zvláštní. Je to její děda. Ani si neuvědomila co dělá. Najednou ztratila všechny zábrany a vletěla mu do náruče.
"Tak je to správně, dítě moje. Už si zase doma," objal ji, "hodná holka. A teď se připojíš ke svému dědovi," usmál se škodolibě Voldemort.
"Nééééééé…to nedovolím," přiběhl k nim Sirius, ale Voldemort zařval: "Crucio!" Sirius se svíjel bolestí na zemi.
"Néé," křičel Harry.
Táňa měla vykulené oči, stála tam a koukala na Siriuse, jak tam pomalu bolestí ztrácí síly. Koukla na Harryho, který měl v očích slzy. Podívala se na Remuse, hleděl ji upřeně do očí.
Pak jako by před sebou viděla zpomalený film. Moment, když ji Sirius líbal. Bylo to tak něžné, moment, kdy se dozvěděla o své totožnosti."Já nechci zabíjet nevinné a mstít se jim, nejsem jako on," tohle přece tvrdila Brumbálovi. To on ji říkal všechno o Voldemortovi. V hlavě se jí to všechno znovu přehrálo: "Láska, přátelství, něha..to je to něco, co nezná a čím opovrhuje. Něco, co nedokáže pochopit a něco, co ho jednou snad dovede k záhubě." Táně se před očima zopakoval celý její život. Nechtěla, aby někdo zemřel. Nechtěla, aby Sirius zemřel. Teď si to uvědomila. Miluje ho, miluje. Její děda není schopen takového citu, nikdy ji nebude mít rád. Jen to předstírá, aby ji dostal na svou stranu. Nemá ji rád, nikdy mít nebude. Využívá Ji.
"Néééééééé," najednou pocítila ten chlad v temeni, to chvění v břiše, cítila, co chce udělat. Chce Siriuse zabít, "nééééé..to ti nedovolím." Vzala hůlku a aniž by cokoliv řekla nebo udělala, hůlka vykonala své. Kolem ní se vytvořilo zelené světlo, jako obrovská aura a smetla všechny Smrtijedy i s Voldemortem. Proměnili se v prach. Všichni. Byl konec. Voldemort nadobro zmizel. Stále kolem ní zářila ta zelené aura, vypadala úplně stejně jako nejhorší kletba. Ale všichni jí mohli dosvědčit, že žádnou kletbu nevyslovila ani nepoužila. Padla na zem. Jako by ze sebe vydala všechnu sílu. Z ničeho nic začala brečet. Nával pocitů už nezabrzdila.
Sirius se zvedl a šel k ní.
"Děkuji ti, zachránila si mi život."
"Všem si zachránila život," přidal se Brumbál, "to co jsi dnes tady předvedla ještě nikdy nikdo nedokázal."
"Ale co to…bylo?"
"To byla tvá aura, vyzařovala z ní láska, pochopení a něha, která Voldemorta zabíjela, která byla, jak jsem už jednou říkal, jeho záhuba. Nedokázal nic cítit a nedokázal to vstřebat. Shořel na prach, stejně jako jeho Smrtijedi. Měla si v sobě tolik lásky, kterou prostě nedokázal unést. Jsme na tebe hrdý."
"Dostaneš Merlinův řád první třídy," přišel za ní Remus s novinami v ruce.
"Co to jako je?" už byla v dobré náladě, jen jí její aura trochu popálila ruce, které teď měla obvázané gázou.
"To se dočteš," hodil jí noviny a když viděl, že se k nim blíží Sirius, oddálil se, věděl, že budou chtít spolu mluvit.
"Ahoj."
"Ahoj," tvářili se jako dva nezkušení zelenáči.
"Víš, to co jsi udělala…děkuji ti, moc. Já.."
"Neděkuj mi, to tys mi k tomu pomohl."
"Já?"
"Když si mě tehdy políbil… já jsem si tam na to vzpomněla a…uvědomila jsem si.. že..totiž.. Miluji tě, Siriusi."
Sirius nevěřil vlastním uším, věděl, že teď nemá cenu se bavit o tom, co se tam stalo. Teď je hlavně nutné žít přítomností. Podíval se na ní..a to, co jí dodalo odvahy, to co udělal tehdy, teď s velikou radostí zopakoval!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martula Martula | 19. listopadu 2005 v 18:38 | Reagovat

To byl ten nejůžasnější příběh ze všech, sice že dokázala zabít Voldemota, by se asi normálně nestalo nebo možná i stalo,i když toho má zabít Harry nebo Voldy Harryho že   ,ale je to tvůj příběh píšeš to ty a ne Rowlingová, takže já říkam jen tak dál.

2 Blanch Blanch | 19. listopadu 2005 v 18:41 | Reagovat

Tohle jsem psala v době, kdy pětka neexistovala, čili tehdy se ještě o žádném Vyvoleném nemluvilo...

3 Martula Martula | 21. listopadu 2005 v 17:30 | Reagovat

no, tak to mluví za vše.:)))

4 Blanch Blanch | 22. listopadu 2005 v 0:20 | Reagovat

No, ale hrdá na tuhle povídku zrovna nejsem...

5 Mony Mony | 23. listopadu 2005 v 20:03 | Reagovat

Proč???Me se libi uplne ze vsech nejvic!!!!jen skoda, ze uz nebude pokracovani....

6 Blanch Blanch | 24. listopadu 2005 v 15:15 | Reagovat

No to ne, tohle tak trochu smrdí Mary Sue a do toho bych se nepustila :)

7 HPGirl HPGirl | E-mail | 29. listopadu 2005 v 20:41 | Reagovat

Skvělá povídka...víc k tomu říct nelze.-).

8 Blanch Blanch | 29. listopadu 2005 v 21:32 | Reagovat

No když si to myslíte :)

9 lilianka lilianka | E-mail | 3. prosince 2005 v 21:13 | Reagovat

skvělííííííííííííííííííííííííííííí

10 HPGirl HPGirl | E-mail | 5. prosince 2005 v 14:40 | Reagovat

My si to nemyslíme...my to víme:-).

11 Blanch Blanch | 5. prosince 2005 v 19:53 | Reagovat

heh...

12 AdelaidePotter AdelaidePotter | 5. prosince 2005 v 20:20 | Reagovat

Je to skvělý. Opravdu. Četla jsem ráda takový povídky´a věř, že jsem jich přečetla dost :-), ale tahle je docela a určitě nejlepší... Jedním slovem: SKVĚLÝ

13 Blanch Blanch | 5. prosince 2005 v 21:46 | Reagovat

no, to si nemyslím, ty yo..je to děsná napodobenina Mary Sues

14 Siriusska Siriusska | 7. prosince 2005 v 14:25 | Reagovat

A kdo  je ta Mary Sues? Krásný příběh!!!

15 Blanch Blanch | 7. prosince 2005 v 15:16 | Reagovat

Mary Sue je diagnóza..

Jsou to postavy figurující ve fanfiction, které jsou úžasné, většinou měly tragický život, jsou to chudinky, které oplývají neuvěřitelnými schopnostmi, většinou se všichni kolem nich do nich zamilují a když ne všichni, tak aspoň hlavní mužská postava. Mary Sue jsou krásné, inteligentní, jedinečné, nenahraditelné, často se do nich autorky vžívají.. vymýšlejí si je ana základě svých komplexů. Představují si třeba, že ony samy jsou ta postava a dají ji schopnosti, které nikdo nemá, jsou nejkrásnější, nejoblíbenější, nejatraktivnější. Politováníhodné, protože přišly např. o rodiče, měly tragický život...

Víc toho najdeš na www.nevi.bloguje.cz v rubrice Mary Sue

16 Blanch Blanch | 7. prosince 2005 v 15:17 | Reagovat

Mužská obdoba Mary Sue se nazývá Gary Stue..

17 jjj jjj | 26. prosince 2005 v 11:29 | Reagovat

ahoj ten tvůj blog je  vazne skvělej a mam malou prosbu mohla by jsi  my pomoct s mym blogem??? plosim odepis diky

18 jjj jjj | 26. prosince 2005 v 11:29 | Reagovat

ahoj ten tvůj blog je  vazne skvělej a mam malou prosbu mohla by jsi  my pomoct s mym blogem??? plosim odepis diky

19 Blanch Blanch | 26. prosince 2005 v 17:10 | Reagovat

jjj bohužel nemohla, nemám k dispozici počítač, brácha mi ho rozebral, teď jsem na jiném.. je mi moc líto...ale pokud potřebuješ poradit, obrať se na www.rebelnik.blog.cz autorka Rebelka ti mileráda pomůže, taky má skvělý blog

20 Bára Bára | E-mail | 26. prosince 2005 v 21:04 | Reagovat

Krása, tvé příběhy doslova hltám- až do chvíle kdy mě mamka vyhodí od počítače že už jsem tam moc dlouho:-). Takže jen tak dál P.S: Že ještě napíšeš pokračování Pobertů??!!

21 Blanch Blanch | 27. prosince 2005 v 0:15 | Reagovat

Chystám se na to..Pobertové by měli mít nějakých 70¨kapitol a říala sjem si, že přes Vánoce bych s tím konečně mohla něco udělat..tak doufám, že s tím pohnu..

22 Trea.c Trea.c | 2. ledna 2006 v 11:14 | Reagovat

jaj...fakt to byla lepší povídka než ty o pobertech ve škole...njn...jen tak dál....:)

23 Blanch Blanch | 2. ledna 2006 v 13:42 | Reagovat

No, tuhle taky moc nemám ráda, abych řekla pravdu .))) To jsou ty starší mno..

24 Paprika Paprika | 7. ledna 2006 v 2:04 | Reagovat

Už devět hodin sedím před PC a čtu všechny ty dokonalý povídky co píšeš.  Nebudeš dělat třeba knížku???

25 Glum Glum | E-mail | 23. února 2006 v 21:21 | Reagovat

No tak to bylo hezké.

26 Nymphadora Tonks Nymphadora Tonks | 24. února 2006 v 15:02 | Reagovat

Paprika: kdyby mi to někdo nabídl..nějaké nakladatelství..určitě :)))

Glum: díky

27 Blanch Blanch | 24. února 2006 v 15:02 | Reagovat

to jsem já

28 verča verča | 7. března 2006 v 18:56 | Reagovat

je to supéééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééér

29 Anička Kokřík Anička Kokřík | E-mail | 8. března 2006 v 18:58 | Reagovat

na všechny si láska vzpoměla, snad jenom na Nevilla a samotnýho Pána zla :-))))

30 Lily Lily | 11. dubna 2006 v 11:33 | Reagovat

No tak tímhle by byl Harry uplně vyřazený ze hry, ale  nezazlívám ti to když ještě neexistovala pětka.Jinak myslím že Sirius by se do ní nezamiloval...

31 Blanch Blanch | 11. dubna 2006 v 14:09 | Reagovat

Proč myslíš? Copak víš, jaké si Sirius vyhledával holky? Jkaý typ žen se mu líbil? Je to jenom fanfiction :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.